Před dvěma lety byl Jan na dně. Spal po sklepích panelových domů, často jen pár desítek metrů od své rodiny, která ho odvrhla, protože měl problémy s drogami. Nyní není daleko od toho, aby se podíval na fotbalový Homeless World cup do dánské Kodaně. Kvalifikace na turnaj se hrála v pátek v Praze.
Janovy problémy začaly ještě na škole. Studoval obor informačních technologií a připravoval se na maturitu, možná i na vysokou školu. Pak se jeho rodiče rozvedli, on zůstal doma s matkou a drogy bral intenzivněji než jeho vrstevníci. Ze školy ho vyhodily a matka s ním už nechtěla mít nic společného.
Nějakou dobu o něm nikdo nevěděl, pak se ale rozhodl, že s drogami skončí. Začal se léčit, ale při závislosti si vypěstoval i psychickou poruchu. Lékaři jej udržovali pod tlumícími prášky, jediný, kdo nad ním držel ochrannou ruku, byla babička. Bydlel u ní, našel si práci a přestože jeho stav nebyl ideální, začal navštěvovat slušnější kamarády z dětství a z problémů se dostával.
Nebyl ale připraven na rány osudu. První přišla, když jej vyhodili z práce. Byl bez peněz a babička jej z důchodu nemohla živit. Druhá přišla nedlouho poté. Babička zemřela a on musel byt opustit, protože jej neměl z čeho platit. Měl dostudovanou jen základní školu a práci nenašel.
Byl na dně, vrátily se mu psychické problémy. Přespával po sklepích otevřených paneláků, občas ho někdo vyhodil na mráz, sem tam jej sebrala městská policie. "Dneska už je to dobrý. Jsem v komunitním centru Podané ruce, kde se dávám dohromady. K nám domů se zatím vracet nebudu," říká ani ne třicetileý kluk. Z českých fotbalistů má nejraději Milana Baroše.
Letos se z Čech o Kodaňské finále uchází šest týmů. Organizátoři věří, že v příštím roce jich bude ještě víc. I tak zabralo klání celý páteční den. Finále bylo naplánováno před sedmou večerní. Převážně mladí lidé brali fotbal velmi vážně. "Nahraj mu, tam je volnej, dobře to hrajeme!" povzbuzovali se navzájem. Pod národním fotbalovým dresem někteří z nich skrývali tetování. Jiní se svlékli do půli těla. Nízký věkový průměr narušovali jen hráči pražské Armády spásy v modrých tričkách.
"Díky magii fotbalu si mohou klienti zlepšit svůj život a motivovat se ke změně. Je to dobrý stimul k tomu udělat v životě něco zásadního," popsal Marcel Ambrož z občanského sdružení Sananim. To vyslalo vloni do Kapského města pouze své fotbalisty, letos se rozhodlo dát nabídku na národní kvalifikaci i jiným organizacím, které se starají o lidi, kteří se ocitli na ulici. "To, co jsme zažili před rokem v Africe, bylo něco neuvěřitelného. Bylo tam padesát týmů z celého světa. Zažili jsme báječných dvanáct dní v takové festivalové atmosféře," řekl Marcel Ambrož. Příští rok se koná finále v australském Melbourne.
Ilustrační foto: Petra Mášová
