Diskuze kolem jmenování soudců vypukla v březnu 2005 poté, co prezident Václav Klaus odmítl jmenovat 32 justičních čekatelů kvůli nízkému věku. Jeho rozhodnutí mělo řadu kritiků, a to nejen z řad čekatelů, kteří se v předchozích letech věnovali přípravě na soudcovské povolání, ale i z ministerstva spravedlnosti či soudů, které s novými soudci počítaly a obávaly se přetížení. Prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa dokonce označil tehdejší Klausovo rozhodnutí za protiústavní.
Klaus svým rozhodnutím chtěl podle svých spolupracovníků upozornit na problém, na nějž poukazoval delší dobu. V návrzích, které mu předkládali ministři spravedlnosti, byla vždy řada lidí, kteří ještě nedosáhli třicítky. Podle Klause byli na zodpovědnou funkci soudce mladí. Věkovou hranici 30 let stanovil soudcům zákon v roce 2003. Podle jeho přechodného ustanovení se však omezení netýkalo právníků, kteří již byli justičními čekateli před přijetím zákona. Těm umožnil zákon výjimku.
Právě proto se několik z odmítnutých čekatelů obrátilo na soudy se stížností. Ty, kteří proti Klausovu rozhodnutí neprotestovali, prezident později soudci jmenoval. Podle dostupných informací si osm z odmítnutých na Klause stěžovalo u Ústavního soudu, který je však nejprve odkázal na obecné soudy. Jeden ze stěžovatelů údajně později svoji stížnost stáhl a také se stal soudcem.
Zbylých sedm ne. Někteří z nich již prý z justice odešli. V případě čekatele Petra Langra soud nedávno vyhověl Langrově žalobě na nečinnost žalovaného a rozhodl, že Klaus musí do šesti měsíců o Langrově jmenování rozhodnout. Prezident podle svého mluvčího Petra Hájka s verdiktem soudu nesouhlasí.
Ve věci Petra Langra a jeho kolegyně Petry Svobodové rozhodoval soud již několikrát. Loni v dubnu Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl jejich stížnosti a rozhodl, že se jí bude muset znovu zabývat Městský soud v Praze. Ten předtím jejich žaloby odmítl. NSS konstatoval, že prezident v případě, že nevyhoví podanému návrhu na jmenování justičního čekatele soudcem, musí své rozhodnutí odůvodnit. Nejmenování justičních čekatelů NSS označil za "zcela bezprecedentní vybočení ze zvyklostí při jmenování soudců v našich novodobých podmínkách demokratického a právního státu". "Jde o jednoznačně politický komentář, který soudu - navíc u takto sporného rozhodnutí - nepřísluší," reagoval Klausův mluvčí Hájek.
Kritici někdejšího Klausova rozhodnutí také často poukazují na fakt, že prezident i po březnu 2005 několikrát jmenoval soudce mladší 30 let. Když loni 8. června Klaus jmenoval 31 nových soudců, prezidentská kancelář jejich věk nezveřejnila. "To sledujete vy, ale prezident rozhodně ne," reagoval tehdy prezidentův mluvčí Hájek na otázku ČTK týkající se jejich věku. Podle soudců a představitelů ministerstva spravedlnosti, kteří v březnu 2005 nejmenování čekatelů kritizovali, se prezident rozhodl pouze na základě věku a nehodnotil odbornou stránku kandidátů.
Foto: Robert Zlatohlávek
