Klaus se plete. Ale Evropě dochází čas, tvrdí právník

Evropská unie se kvůli uprchlické krizi nerozpadne, nové závory na hranicích nevzniknou, říká právník a politolog Ivo Šlosarčík. Nebezpečí však vidí v nedostatku času a v tom, že politici některých členských zemí populisticky kopírují nálady a strach voličů.

Má pravdu Václav Klaus, že uprchlíci rozloží Evropu?

Ne, prostě ne.

Proč jste si tak jist? Vždyť ze Západu na Východ a obráceně létají kvůli migrantům stále ostřejší slova.

Evropa se na řešení nakonec shodne, jen na to potřebuje čas. Dnes je podobná situace jako v roce 2010, kdy se propadly ekonomiky Řecka, Irska, Portugalska. Tehdy šlo o balík pravidel na fungování eurozóny, dnes o pravidla upravující udělení azylu a jak zacházet s  migranty. V obou případech se ukázalo, že stávající pravidla nestačí. Některé státy je považovaly za nespravedlivá, jako křivdu a začaly je obcházet a nedodržovat. To způsobí vždy chaos. Evropská unie se však díky krizím posouvá vpřed. To je ale optimistický pohled na současné dění, uznávám.

A jaký je tedy pesimistický pohled?

Obávám se, aby některé členské státy současná krize nesváděla k omezení svobod a zavádění neliberálních opatření, k přitažení šroubů ne vůči uprchlíkům, ale vůči domácímu obyvatelstvu. Třeba Maďarsko je v nepříjemné situaci, jako stát první linie je vystaveno obrovské vlně uprchlíků, na hranicích má nekooperující státy jako Srbsko, i když tomu se také nelze divit, a čelí zmateným vzkazům z Berlína: jednou "nepouštějte uprchlíky", podruhé "posílejte je sem". V takovém případě hrozí pokušení přijmout legislativu omezující domácí obyvatelstvo nebo opozici.

Právě Maďarsko je kritizováno kvůli kontroverzním zákonům proti uprchlíkům. Nehrozí radikalizace a odklon od liberální demokracie i jinde v Evropě?

Není to všude, dokonce země, jako je Itálie nebo Řecko, které jsou pod velkým tlakem uprchlíků, žádnou neliberální legislativu nepřipravují.

Výsledkem uprchlické krize je nicméně nefungující schengenský systém. Obnoví se v Evropě hranice mezi členskými státy?

Osobně si myslím, že "schengen" neskončí, ale dozná nejspíš změn. Je to samozřejmě věštění z křišťálové koule, podobně jako před pěti lety odhad, jestli Řecko opustí eurozónu. Dnes je to podobné, ale já si myslím, že i Němci si uvědomují výhody volného pohybu osob. I jejich kamiony by stály na hranicích. Národní hranice mohou být pod větší policejní kontrolou, ale neobnoví se závory a budky. Zpřísní se pravidla registrace uprchlíků a jejich dodržování. Dnes se leccos toleruje. Státy nevědí a ani nechtějí vědět, kam míří toky běženců po Evropě. To je největším bezpečnostním i politickým nebezpečím této doby.

* Proč Evropa vypadá bezradně?

* Uhájí Češi svou pozici?

* Proč Německo mluví každou chvíli jinak?

* Mají pořád staré země ke státům střední Evropy přezíravý pohled?

* Projdou kvóty na přerozdělení uprchlíků i přes protesty visegrádských zemí?

* Nezhnědne Evropa?

* Proč budí obavy Evropanů právě současná migrační vlna, když v minulosti bylo migrantů mnohem více?

Odpovědi na tyto a další otázky najdete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vyšlo v pondělí 21. září.