Klaus: Švýcarské kvóty se neměly týkat ČR, není viníkem problémů

Švýcarské přistěhovalecké kvóty by neměly postihovat celou skupinu nových členských zemí Evropské unie. Česká republika se na problémech, které Švýcarsko kvótami řeší, nijak podstatně nepodílí a doplácí na skupinový přístup v této věci. Po jednání se švýcarskou prezidentkou Evelinou Widmerovou-Schlumpfovou to řekl prezident Václav Klaus.

Švýcarská prezidentka je v těchto dnech na státní návštěvě Česku. Zavedení kvót obhajovala tím, že v některých švýcarských regionech vzniká kvůli velkému množství přistěhovalců ze zemí EU napětí. Jde podle ní o dočasné opatření, které bude v platnosti maximálně dva roky. Nyní jsou kvóty schváleny do května příštího roku, Švýcarko je pak může ještě o rok prodloužit.

"Dovedu dobře pochopit důvody, které k tomu Švýcarskou konfederaci vedly, pouze si myslíme, že Česká republika asi není tím podstatným viníkem toho, co Švýcarsko nyní trápí," řekl Klaus. Je prý smutný z toho, že země použila skupinový pohled na země střední Evropy a nehodnotila každou zvlášť. Spor podle něj ale není nutné dramatizovat a neměl by znamenat zmrazení či zabrzdění jinak vynikající česko-švýcarské spolupráce.

"Zcela po právu některé státy z té skupiny osmi členů Evropské unie ne zcela dobře nesou nebo chápou to, proč spadly pod platnost té ochranné klauzule," uvedla Widmerová-Schlumpfová. Opatření je podle ní reakcí na to, že Švýcarsko má nyní 22 procent obyvatelstva, které pochází ze zemí EU. To odpovídá asi 1,3 milionu lidí. Švýcarská prezidentka zdůraznila, že limit na povolení k pobytu se týká jen lidí, kteří chtějí ve Švýcarsku zůstat déle než rok.

Bern od prvního května vyčlenil pro zájemce o pobyt z Česka, Polska, Slovenska, Maďarska, Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska jen asi 2000 povolenek ročně. Toto rozhodnutí švýcarské vlády již dříve kritizoval Evropský parlament či šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová.

Švýcarsko není členem EU, tvoří ale část schengenského prostoru a má se státy EU dohody o volném pohybu osob. Kritiku ke kvótám odmítá a své rozhodnutí obhajuje příslušným unijním nařízením, podle kterého může být mobilita osob v EU omezena, pokud v určitém roce přesáhne počet žádostí o povolení k pobytu nejméně o deset procent průměr za předchozí tři roky.