Lidé zranění při pádu na zamrzlém či zasněženém chodníku musejí ve dvou třetinách případů o odškodnění usilovat déle než rok. Ve třech čtvrtinách případů totiž obce a technické služby odmítají za zranění přijmout odpovědnost. Konečné odškodnění se může vyšplhat na statisíce, průměr je 287 tisíc korun. Vyplývá to ze statistik společnosti Vindicia, jež se odškodnění věnuje.
Podle zákona o pozemních komunikacích zodpovídá za náhradu škody, která vznikla při neprůchodnosti chodníku, město či obec. "Řešení tohoto typu úrazů je komplikované a zdlouhavé. Obce a jejich firmy se často brání. Ve třech čtvrtinách případů, které řešíme, odmítají přijmout odpovědnost. Tím se celé řešení protahuje," uvedl Tomáš Beck z Vindicie.
Důležitým faktorem pro získání odškodnění je dobrá dokumentace. "Zraněný by měl chodník vyfotit mobilem nebo o to požádat okolí. Tím bude mít doklad, že úraz skutečně vznikl v důsledku toho, že obec zanedbala svou povinnost," upozornil Beck. Právě to, že lidé nedoloží fotkou stav komunikace, může být rozhodující. Proto Beck radí dokumentaci neodkládat.
Vhodné je také sehnat svědky, kteří informaci o stavu chodníku potvrdí. Mohou například doložit případy, kdy obec úklid komunikace zanedbává opakovaně.
Zásadní je, aby lidé věděli, na co mají nárok. "Nejde jen o bolestné, tedy kompenzaci za samotný úraz. Mnoho lidí se bohužel potýká s dopady na jejich další život. Nemohou už třeba tančit či sportovat. Právě to by měla částka zohlednit," vysvětlil Beck.
