Zrušit nebo nechat vepřín na místě bývalého romského koncentračního tábora v Letech? Tuto otázku znovu otevřel výbor pro lidská práva OSN, který Česku doporučuje, aby chov prasat odstěhovalo. Proti sobě se postavily dva tábory: místní lidé proti romským aktivistům. Firma, která vepřín provozuje, jej zrušit nechce. Nebrání se však jeho stěhování. Vláda však prý prasečáku nedala za bezmála dvacet let žádnou nabídku.
Zrušení vepřína, který za rok vyprodukuje bezmála čtyři tisíce tun masa, by způsobilo problém nejen místním zaměstnancům, ale ovlivnilo by to i masný průmysl. Jen na vepřovém mase z Let je prý závislá řada masokombinátů a dalších výroben. Jeho zrušení by tak způsobilo lavinový efekt. "Nechceme tu výrobu ztratit. Když se zřídí ten provoz někde jinde, nám je to jedno. My nelpíme na tom místě jako takovém, ale na té výrobní kapacitě ano," objasnil on-line deníku TÝDEN.CZ postoj společnosti Agpi, která vepřín provozuje, její náměstek Jan Čech.
Firma by na stěhování přistoupila. Ale ne zadarmo. "Vždyť my ten problém nevytvořili. My jsme ten vepřín na tom místě nepostavili. Stojí tam už čtyřicet let," zdůraznil Čech. Pokud by vláda chtěla vepřín odkoupit, zbourat a postavit na jeho místě památník, společnost by mu prý nebránila. Na takové jednání však prý nikdy nedošlo. Expremiér Petr Nečas (ODS) jen naposledy prohlásil, že na výkup prasečáku nemá stát peníze. Čech se však takovému postoji diví. "Nikdy se nás stát nezeptal, kolik bychom za to chtěli. My jsme takovou částku nikdy nevyslovili," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ a televizi Barrandov.
Uzavření chovu, který zabezpečuje řadě lidí práci, se místním nelíbí. Vyřešení problému ale závisí na české vládě. Ty předchozí, kabinet Petra Nečase i kabinet Mirka Topolánka, nenašly na vykoupení vepřína ve státním rozpočtu peníze. Jak se zachová úřednický premiér Jiří Rusnok, není jasné. Problém možná zdědí až jeho nástupce. "Ještě bohužel nevíme, jak se k tomu postaví česká vláda. Bude muset rozhodnout, protože doporučení výboru OSN je pro Českou republiku závazné. Ale na rozhodnutí má rok čas," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ a televizi Barrandov vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
Romští aktivisté stanovisko výboru OSN vítají, ale zároveň se obávají, že nebude mít žádnou dohru. "Tak samozřejmě, že pozůstalí po obětech každé takové prohlášení tak důležité instituce vítají. Trošku mě jen mrzí, že žádné takové doporučení neobsahuje pro stát nějaký sankční prvek," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ a televizi Barrandov Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu.
Vepřín stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy už od 70. Let minulého století. První návrh na jeho vykoupení a zbourání padl v roce 1997. Spor se od té doby stále táhne. Žádná vláda totiž dosud na vykoupení objektu nenašla ve svém rozpočtu peníze.
