Čeští Romové se cítí ustrkovaní jen proto, že naprosto přesně vědí, co to diskriminace je. Tak se dnes vyjádřil ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Ohradil se tak proti celoevropskému průzkumu, který označil české Romy počátkem prosince za nejvíce diskriminovanou menšinu v Evropské unii.
Zatímco ještě před měsícem cítil potřebu bojovat za lepší obraz Romů ve společnosti a připouštěl sílící extremismus v Česku, nyní Michael Kocáb tvrdí: Čeští Romové mají dobré zázemí. Rozhodně nemohou být mezi nejvíce diskriminovanými menšinami v Evropě.
"Čeští Romové jsou daleko gramotnější a umějí na diskriminaci poukázat. Žije tu hodně romských intelektuálů, kteří umějí diskriminaci rozeznat a popsat. Pak o ní referují v zahraničí," popisuje Kocáb, proč dopadly výsledky evropského průzkumu pro Česko tak tristně.
Romové se mají dobře
Situace Romů v zemi se podle něj naopak zlepšila. Romové se mají od poloviny devadesátých let stále lépe. Podle Kocába to vyplývá mimo jiné ze zprávy o kanadské imigraci, kterou vláda v pondělí probrala. Prakticky jediným problémem, kterému dnes Romové čelí, je podle něj takzvané sociální vyloučení. "Řada romských obyvatel totiž žije v ghettech. Mluvíme ale o ghettech, která jsou jen takzvanými špatnými adresami," tvrdí Kocáb.
Průzkum tak měl podle něj dopadnout úplně naopak: čeští Romové si žijí daleko lépe než v jiných zemích střední a východní Evropy. Česká vláda je podle něj otevřená k řešení romských problémů, to ale neznamená, že může přijmout, že by čeští Romové byli nejdiskriminovanější v Unii.
ČTĚTE DÁLE: Útok ve Vítkově: popálená Natálka je zázrak roku
Romům v Přerově na Facebooku vyhrožují vyhlazením
Kocábovo vyjádření vyvolalo obrovský rozruch. "Ministerstvo by se mělo věnovat naprosto jiným věcem než zpochybňování evropského průzkumu," reagoval například Jan Stejskal z organizace Z§vůle práva.
Od poloviny devadesátých let se podle něj život Romů naopak zkomplikoval. Na vině je právě záměrná segregační politika státu. "Romové jsou diskriminováni, a to už od školních lavic. Nemají rovný přístup ke vzdělání, práci, ani bydlení. Vždyť drtivá většina sociálně vyloučených lokalit vznikla právě v období od druhé poloviny devadesátých let," připomíná Stejskal.
S Kocábem nesouhlasí ani expert na romskou problematiku Kumar Vishwanathan. "Řada Romů kvůli diskriminaci nesežene práci, přijde o bydlení, ve společnosti sílí násilí," upozorňuje Kumar. Pozitivní zprávou je podle něj jen to, že nedávný případ popálené Natálky z Vítkova otevřel řadě lidí oči.
Nejhorší pozice v Evropě
Zprávu, na kterou Kocáb reagoval, vypracovala Agentura Evropské unie pro základní práva. Zveřejnila ji 9. prosince loňského roku na základě rozsáhlého šetření mezi více než 23 tisíci příslušníky ze skupin přistěhovalců a etnických menšin.
Agentura zkoumala jejich zkušenosti s diskriminací, rasově motivovanými trestnými činy a s činností policie v Evropské unii. Diskriminace vůči Romům sociologové zkoumali kromě Česka také v Maďarsku, Polsku, Řecku, Slovensku, Bulharsku a Rumunsku.
Ze zprávy vyplývá, že čeští Romové patří k deseti skupinám, které v období posledních dvanácti měsíců nejvíce pocítily diskriminaci. Uvedlo to dokonce 64 procent všech oslovených českých Romů. Následovali Afričané na Maltě (63 procent), Romové v Maďarsku (62 procent) a Romové v Polsku (59 procent).
"Průměrný dotazovaný Rom se dostal do rizika diskriminace 4,6krát za posledních dvanáct měsíců," uvedla zpráva.
Foto: Jan Schejbal, Karel Šanda, fotoarchiv
