Komunističtí poslanci opět podali ústavní novelu proti takzvanému přeběhlictví zákonodárců. Poslanci a senátoři by podle předlohy přišli o mandát také v případě jejich pravomocného odsouzení k nepodmíněnému trestu za úmyslný trestný čin. Stejné nebo obdobné novely prosazovala KSČM už v minulých volebních obdobích, schváleny nebyly.
Přeběhlictví podle komunistů narušuje důvěru lidí v politiku i fungování ústavního systému. Jde podle nich o "výpověď plné moci" kandidáta vůči voliči a o porušení závazku vůči politické straně nebo hnutí. Do ústavy proto KSČM chce zařadit ustanovení, podle kterého by mandát zákonodárce mohl zaniknout "ztrátou". Podrobnosti by stanovily jednací řády obou parlamentních komor.
Proti ztrátě mandátu by bylo možné odvolání k Ústavnímu soudu. Na soud by se mohl obrátit dotyčný zákonodárce, předsedové Sněmovny nebo Senátu či skupina 20 poslanců nebo deseti senátorů.
Možnost zániku mandátu kvůli pravomocnému nepodmíněnému odsouzení zákonodárce za úmyslný trestný čin označují komunisté za logický krok, který vychází z požadavku na morální profil člena Parlamentu.
Předloha nyní zamíří k posouzení vládě. Rozhodne o ní Parlament. Protože jde o ústavní novelu, musela by v obou komorách získat třípětinovou podporu, aby byla schválena.
V předminulém volebním období Sněmovna zamítla obdobný návrh KSČM už v úvodním kole. V minulém volebním období se sice přes první čtení dostal, ústavně-právní výbor ale jeho projednávání přerušil a již se k němu nevrátil.
Někteří poslanci tehdy poukazovali na to, že ztráta mandátu kvůli přeběhlictví by mohla být protiústavní. Upozorňovali na to, že zákonodárci podle ústavy vykonávají mandát osobně a nejsou vázáni žádnými příkazy. Pochyby panovaly také o zániku mandátu v důsledku odsouzení. Objevily se názory, že zákonodárce může protiprávním jednáním, třeba když neplatí daň z nemovitosti, s níž jako takovou nesouhlasí, vyjadřovat svůj politický postoj.
