Konec žluté záplavy. Rozšiřování polí s řepkou po letech ustalo

Domácí
24. 1. 2013 15:55
Zemědělci loni na podzim poprvé po několika letech zaseli méně ozimé řepky než o rok dříve (ilustrační foto).
Zemědělci loni na podzim poprvé po několika letech zaseli méně ozimé řepky než o rok dříve (ilustrační foto).

Zemědělci loni na podzim poprvé po několika letech zaseli méně ozimé řepky než o rok dříve. Vyplývá to z výsledků šetření o plochách ozimů, které poskytlo ministerstvo zemědělství (MZe). Osevní plochy ozimých obilovin stagnují na srovnatelné úrovni s předchozím rokem. Výjimku představuje žito, jehož plochy se meziročně rozšířily takřka o 40 procent.

"Podíl pšenice ozimé a řepky pravděpodobně dosáhl v loňském roce maxima," komentoval vývoj osevních ploch prezident Agrární komory Jan Veleba. Na zastavení rozšiřování řepkových polí se podle Veleby mohla projevit i změna státní politiky vůči biopalivům.

Celkově zemědělci oseli ozimou řepkou a řepicí 411 tisíc hektarů plochy, zatímco před rokem to bylo takřka 420 tisíc hektarů. Následně loni však část úrody poškozenou především holomrazy zaorali, k loňské sklizni bylo určeno 401 tisíc hektarů. Plochy řepky v posledních letech každoročně rostly zejména kvůli jejímu využití při výrobě biosložek přimíchávaných do pohonných hmot.

Celková plocha ozimých obilovin klesla o 0,2 procenta na 982 tisíc hektarů. Nejrozšířenější tuzemskou obilovinou zůstává pšenice ozimá. Přesto, že její plocha meziročně snížila o 1,6 procenta na 793 tisíc hektarů, představuje 80 procent všech ozimých obilovin. Zhruba o pět procent jsou menší osevní plochy ječmene, které dosahují 105 tisíc hektarů. Tritikale rolníci zaseli o desetinu více než o rok dříve.

Meziroční nárůst u žita dosahuje 38,5 procenta a pěstuje se na 40 tisících hektarech. Veleba nárůst ploch vysvětluje velmi dobrými výkupními cenami této plodiny. Předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal zprávu přivítal. "Před dvěma lety byl žita nedostatek a muselo se dovážet z Polska a pobaltských států," podotkl. Kvůli nedostatku žitné mouky a její vysoké ceně podle něj pekaři omezovali její podíl v chlebu. "To není dobrá věc," poznamenal s tím, že díky rozšíření žitných polí by mohla cena jít dolů a zdraví prospěšné žitné mouky by v pekárenských výrobcích opět mohlo přibýt.

Ze statistiky je patrný také pokračující pokles ploch víceletých pícnin. Ty byly loni zasety na 117 tisících hektarech, což bylo o pět procent méně než na podzim 2011. To podle Veleby svědčí o trvajícím poklesu stavu hospodářských zvířat, která jsou pícninami krmena.

Loňská sklizeň obilovin včetně kukuřice na zrno meziročně klesla o pětinu na 6,56 milionu tun. Úroda řepky naopak klesla zhruba o osm procent na 1,127 milionu tun. Obilí se pěstovalo na 1,43 milionu hektarů, řepka na rekordních 401 tisíc ha.

Autor: ČTK Foto: archiv

Další čtení

Jan Lipavský vede českou diplomacii od prosince 2021

Domácí
2. 7. 2025

Zlínský kraj zajistí posílení dopravy na Dny lidí dobré vůle ve Velehradě

Domácí
2. 7. 2025

Nymburskou nemocnici ochromil kyberútok, funguje v nouzovém režimu

Domácí
1. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ