Pro římské katolíky jsou největším svátkem roku Velikonoce, slaví je ale pořád méně věřících. V roce 1991 se k největší církvi v zemi hlásilo 40 procent obyvatel, v roce 2001 už jen 27 a nyní 10 procent. V jaké kondici je dnešní církev? A jak vnímá rozpory v kléru, například mezi Tomášem Halíkem a Dominikem Dukou?
Ve Velkých Heralticích na Jesenicku přijdou v neděli do římskokatolického kostela Panny Marie sotva dvě procenta obyvatel vsi. V nedalekých Štěpánkovicích mezi Opavou a Ostravou sleduje nedělní bohoslužby až třicet procent občanů. "V kostele mívám tak asi osm set věřících a další početná skupina se dívá na přímý přenos mše v naší internetové televizi," líčí štěpánkovický farář Mariusz Jończyk.
Co je příčinou tak propastných rozdílů v obcích vzdálených pouhých pětadvacet kilometrů? A proč počet tuzemských katolíků neustále klesá, když se pod dojmem uprchlické krize kdejaký našinec chvástá, že ctí "křesťanské tradice"?
Loajalita vs. servilita
Média římskokatolickou církev občas líčí jako poněkud rozvrácené společenství, dlouhodobě je třeba sledován spor mezi teologem, filozofem a univerzitním profesorem Tomášem Halíkem a českým arcibiskupem Dominikem Dukou. Je to hádka konzervativních katolických proudů s domácími příznivci papeže Františka, nebo boj o moc v kléru? Či spíše bitva o principy, zda se klér nemá od světské moci držet více stranou?
Najít odpověď mezi duchovními není snadné - když dojde na "kardinální" otázky o stavu české větve římskokatolické církve, obvykle se přechází k jinému tématu. Ke konfliktu Halíka s Dukou se naštěstí vyjadřují i jeho aktéři. "S panem arcibiskupem si rozumíme v mnohém, s výjimkou vztahu církve k politické moci. Vím, že arcibiskup ve svém postavení nemůže být ve vztahu k hlavě státu tak svobodný jako já, nicméně náš názor na to, kde je hranice mezi vstřícnou loajalitou a zahanbující servilitou, se prostě liší," přemítá Halík v rozhovoru pro TÝDEN.
Halík třeba kritizuje Dukovu těsnou vazbu na Pražský hrad. Nelíbil se mu ani dopis, který arcibiskup zaslal po podzimních parlamentních volbách předsedovi SPD Tomiu Okamurovi, jehož stranu mnozí považují za extremistickou. Kardinál Duka oponoval, že zdvořilostní gratulace poslal všem lídrům stran, které se dostaly do parlamentu. "Jsem přesvědčený, že nás spojuje péče o bezpečí lidí v naší zemi i řada jiných témat," píše ve svém dopisu Okamurovi, za což Duku kritizoval nejen Halík, ozvali se třeba i lidovci, kardinál se ale srdnatě hájil: "Vyzvu-li někoho k práci pro právo a spravedlnost, řeknu-li, že mi na srdci leží bezpečí lidí v této zemi, nemám se za co stydět a za svými slovy si stojím."
Nejnověji se přetřásají dva dopisy, které odešly z Prahy do Vatikánu.
