V pomocných registračních protokolech bývalé komunistické vojenské kontrarozvědky, které byly zveřejněny v pátek, jsou jména několika zákonodárců. Jde mimo jiné o Juraje Ranince, Waltra Bartoše a Tomáše Hasila (všichni ODS) a Pavla Ploce (ČSSD). Tvrdí, že vědomě žádnou spolupráci nepodepsali, a zvažují, že se budou bránit soudně.
V protokolech jsou vedeni jako důvěrníci. Skutečnost, že mají poslanci záznam v protokolech vojenské kontrarozvědky a jsou vedeni v kategorii důvěrníků, ale nevypovídá nic o rozsahu spolupráce ani o tom, zda byla vědomá. "To, že je někdo veden jako důvěrník nebo jako kandidát tajné spolupráce, ještě neznamená, že donášel," řekl ČT mluvčí Archivu bezpečnostních složek Jiří Reichl.
ČTĚTE TAKÉ: Mezi agenty vojenské kontrarozvědky jsou i nacisté
Bývalý reprezentant ve skocích na lyžích Pavel Ploc přiznal, že kvůli výjezdům do zahraničí byl on i jeho kolegové z Dukly Liberec pod neustálým dohledem vojenské kontrarozvědky. Jakoukoliv vědomou spolupráci ale popřel. Spolupráci popřel také občanskodemokratický poslanec Tomáš Hasil.
Už dříve se zjistilo, že záznam ve složkách vojenské kontrarozvědky mají poslanec Evžen Snítilý a znojemský senátor Milan Špaček (KDU-ČSL). V jeho případě soud rozhodl, že nešlo o vědomou spolupráci.
Archiv bezpečnostních složek v pátek na svém novém webu www.abscr.cz zveřejnil pomocné registrační protokoly bývalé komunistické vojenské kontrarozvědky. Databáze zahrnuje celkem 309 protokolů, které obsahují záznamy zhruba o 140 tisících lidech. V protokolech se nacházejí údaje o osobách, o něž se součásti vojenské kontrarozvědky po celém Československu zajímaly. Nejstarší ze zveřejněných protokolů pochází z roku 1954, nejmladší je z roku 1989. Jednotlivé osoby lze v databázi vyhledávat podle jejich příjmení.
Foto: ČTK, archiv Týdne
