Česká republika se už připravuje na razantní změny, které se od nového roku budou týkat jejího pohraničního režimu. Vstup do schengenského prostoru minulé úterý stvrdilo devět ministrů vnitra nových států EU v Lisabonu. Program, jak bude o celé proceduře informována veřejnost, nyní schválila česká vláda. Otevření schengenské opony pro nové státy bude nejvíce patrné na státních hranicích.
Na své cestě do většiny evropských zemí od nového roku nebudeme muset vytahovat občanku ani pas. "Na hranicích zmizí kontroly a při průjezdu nebude potřeba snižovat rychlost," popsal pro TÝDEN.CZ pracovník tiskového odboru ministerstva vnitra Petr Vorlíček s tím, že by však český občan doklady neměl zapomenout, aby se prokázal v případě nehody, přestupku a podobně.
Pohraniční policisté opustí budovy na přechodech. "Hranice samozřejmě zůstanou v takovém stavu, aby je bylo možné z bezpečnostních důvodů kdykoli uvést do pohotovostního stavu," popsal Vorlíček. Kontroly tedy na hranicích nebudou, ale podle dosavadní koncepce by měla služba pohraniční policie v případě potřeby, například při hrozbě teroristikého útoku, mít možnost hranice uzavřít.
Osud zaměstnanců pohraniční policie zatím není jistý. "Vědí, že v lednu na hranicích skončí. Policie momentálně prochází reformou, takže policisté najdou určitě uplatnění v jiných složkách," vysvětlil Vorlíček.
Změna čeká i mezinárodní letiště
Nejpozději do konce března příštího roku by se měla také změnit současná podoba kontrol na našich mezinárodních letištích. Cestující budou procházet dvěma terminály. Ti, kteří pocházejí ze zemí schengenského prostoru, tedy včetně Česka, projdou hladce bez pasových kontrol. Cestující odjinud čeká kontrola imigračních úředníků.
K tomu, aby se mohly hranice prvního ledna 2008 otevřít, musí ještě Česko učinit celou řadu kroků. Přebudovávat se bude například letiště v Brně. Policejní sbor si bude muset celkově zlepšit jazykové znalosti. Projekt otevření českých hranic přijde Českou republiku údajně na 500 milionů korun ze státního rozpočtu.
Policie bude "lovit" zločince i za hranicemi ČR
Nový režim v prostoru volného pohybu osob přináší také novinky pro práci kriminalistů. Policisté budou moci zločince pronásledovat i na území Německa. Přístup nových zemí do schengenského prostoru také málem zhatily potíže s přípravou nového informačního systému, který má sloučit databáze s informacemi policejního charakteru mezi novými a původními zeměmi. Měl by například nově obsahovat fotografie, otisky prstů a DNA hledaných osob. Příprava programu, který nese název Schengenský informační systém II a byl nezbytnou podmínkou pro přijetí, však může podle informací ministerstva vnitra trvat déle než rok. Celou situaci zachránilo Portugalsko, které všem devíti zemím včetně Česka poskytlo svou mírně upravenou databázi, již nyní využívají schengenské státy.
Česko má oproti ostatním nováčkům výhodu, že bude jedinou připojenou zemí, která nemusí držet vnější hranice schengenského prostoru. To však bude platit za předpokladu, že Slovensko dokáže také splnit všechny podmínky, zejména tu, že posílí ostrahu východní hranice s Ukrajinou. Jinak by muselo nárazovou zónu schengenského prostoru vybudovat Česko. "Zatím s takovou variantou nepočítáme, Slovensko však v tomto směru intenzivně podporujeme," reagoval na dotaz o případné změně strategie obrany hranic Petr Vorlíček.
Schengenskou smlouvu o volném pohybu osob podepsala Francie, Německo a země Beneluxu v roce 1985 a platit začala o deset let později. Nyní je v schengenském systému třináct zemí původní "patnáctky" bez Británie a Irska. Naopak součástí jsou i dva státy mimo EU, Norsko a Island.
Foto: Jan Schejbal
