Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti tří lidí potrestaných nepodmíněnými tresty za korupci spojenou se zakázkami Pražských služeb. Jde o akciovou společnost, která zajišťuje svoz odpadu v metropoli, majoritu v ní drží Praha. Soud stížnosti označil za neopodstatněné.
Dvěma bývalým pracovníkům Pražských služeb justice uložila 5,5 roku vězení za dlouhodobé přijímání úplatků. Podnikatel, který jim za stovky zakázek dával provize, dostal souhrnný trest sedm let. Verdikt v roce 2015 potvrdil Nejvyšší soud, následovaly ústavní stížnosti s řadou výhrad.
Pisatelé poukazovali například na nedostatek přímých důkazů a rozpory ve výpovědích svědků. "Tyto jednotlivé drobné rozpory či nejasnosti byly podle ÚS ústavně přípustným způsobem vyvráceny hodnocením všech důkazů ve vzájemných souvislostech," reagovali ústavní soudci.
Pět stovek sporných zakázek z let 2006 až 2010 se týkalo oprav a lakování popelářských vozů, kontejnerů a nádob na odpadky. Získaly je dvě firmy. Jejich prokurista podle pravomocného rozsudku vyplácel desetiprocentní provize dvěma vedoucím středisek Pražských služeb. Přišli si tak asi na pět milionů korun. Podmíněný trest dostala v kauze také prokuristova manželka, která proti ostatním svědčila.
Podstatnou právní otázkou bylo také to, zda v korupční kauze šlo o obstarávání věci obecného zájmu, což je přitěžující okolnost. Odsouzení poukazovali na to, že Pražské služby jsou soukromá korporace, která se nezabývá pouze svozem komunálního, ale veškerého odpadu. Služby objednané podnikatelem prý vůbec nesouvisely se svozem odpadu jako věcí obecného zájmu.
"Opravy a lakování svozové a speciální techniky, sloužící jmenované společnosti k zabezpečení tohoto úkolu, nepochybně přímo s touto činností souvisí a jde o nezbytnou podmínku pro její bezproblémovou realizaci," rozhodl už v roce 2015 Nejvyšší soud. Jeho názor potvrdili i ústavní soudci. Obecný zájem je široký pojem, který nelze zaměňovat s užším pojmem veřejného sektoru, stojí v usnesení.
