Křesťané oslavují zmrtvýchvstání Krista, začínají Velikonoce

Křesťané na celém světě si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista, je Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční. Zejména v katolických kostelích se v noci na neděli zapalují svíce a křtí se dospělí. V neděli se konají slavnostní bohoslužby v katolických chrámech i v mnohých protestantských kostelech a sborech.

V některých farnostech se v tento den světí velikonoční pokrmy, například čokoládoví beránci a mazance. Podle katolické tradice začínají Velikonoce, jež trvají 50 dní až do Letnic - slavnosti Seslání Ducha svatého.

Velikonoční nedělí končí takzvané třídení (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a Boží hod velikonoční. Třídenní v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

Od časných hodin se křesťané budou scházet na tradiční nedělní mši, která má ale slavnostnější pojetí. Doporučuje se kropení vodou jako připomínka křtu. V katedrále sv. Víta bude dopoledne mši sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.

Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému už se ale neváže žádná křesťanská oslava. Nicméně po velikonoční neděli nastává pro křesťany doba, kdy prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Pondělek patří převážně lidovým zvykům, je spojen s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. 

V českých zemích i na Slovensku je hlavně zvykem chodit s pomlázkou, s níž chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Traduje se, že mrskání dívkám dodá životodárnou sílu a chlapci za to dostanou odměnu - tradičně především kraslice, nyní spíše pokrmy či alkohol. Malování vajíček i jejich pojídání v různých podobách je také symbolem Velikonoc, které pro sekulární většinovou společnost představují hlavně příchod jara.