Ústavní soud rozhodl, že část připravovaného konkordátu mezi Českou republikou a Vatikánem je v rozporu s ústavním pořádkem. Problémem je bezvýjimečná ochrana zpovědního tajemství, která podle soudu privileguje katolickou církev oproti ostatním, a také podmínky přístupu k církevním archivům. Ratifikaci smlouvy nelze dokončit, dokud se sporné body neodstraní.
Dva body smlouvy neprošly testem ústavnosti
Část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s českým ústavním pořádkem, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Ratifikaci tak nelze dokončit, dokud se rozpor neodstraní, například dalším jednáním smluvních stran. Problematické body představují zpovědní tajemství a přístup k církevním archivům. Oba články jsou v rozporu s ústavně zakotvenou neutralitou státu a zákazem diskriminace, konstatoval soud. Ve zbytku je smlouva v pořádku.
Smlouva uvádí, že "Česká republika uznává zpovědní tajemství", a to bez dalšího upřesnění. Podle ÚS tak poskytuje katolické církvi privilegovanou a bezvýjimečnou ochranu zpovědního tajemství, zatímco u jiných církví je ochrana obdobných práv limitovaná, stejně jako v případě advokátní mlčenlivosti.
Církevní archivy pod kontrolou církve
Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví. Dostávají tak silný nástroj, jak své dokumenty či archiválie nezpřístupnit, uvedl soud.
Takzvaný konkordát, tedy smlouva uzavíraná mezi Českou republikou a Vatikánem, upravuje vztahy mezi státem a katolickou církví, jíž zaručuje konkrétní práva a svobody. Návrh na posouzení souladu smlouvy s ústavním pořádkem podala skupina senátorů, pochybnosti měl také prezident Petr Pavel. Vyjádření zákonodárců i prezidenta ČTK shání. Zjišťuje i vyjádření Vatikánu, pražského arcibiskupa Jana Graubnera i Stanislava Přibyla, dosavadního litoměřického biskupa, který Graubnera ve funkci pražského metropolity nahradí 25. dubna.
Rok jednání a čtyři odlišná stanoviska
Soudci se problematikou zabývali přes rok. Původního soudce zpravodaje Milana Hulmáka nahradil Zdeněk Kühn. Čtyři soudci uplatnili k výslednému nálezu odlišné stanovisko.
O souladu mezinárodních smluv rozhoduje ÚS výjimečně, v minulosti vedl dvě řízení, která se týkala lisabonské smlouvy. Tehdy rozhodl, že smlouva, která reformovala unijní instituce a rozhodovací mechanismy, ústavnímu pořádku neodporuje.
