Přerovský okresní soud potrestal devětaosmdesátiletého Jana Jílka za to, že se před 61 lety jako okresní velitel tehdejšího Sboru národní bezpečnosti (SNB) podílel na vyhánění sedláků v Soběchlebech na Přerovsku. Jílek jako poslední žijící aktér kolektivizace v Soběchlebech dostal dvouletou podmínku za zneužití pravomoci. Odsouzený ani žalobce se neodvolali, rozsudek je tedy pravomocný. Informují o tom Hospodářské noviny.
"Spáchal zvlášť závažný zločin, když jako úřední osoba jednal v úmyslu spáchat jinému škodu pro jeho politické přesvědčení," konstatovali soudci.
Z rozsudku však nevyplývá, že by se Jílek represí přímo účastnil. Jeho role spočívala v tom, že jakožto policejní velitel byl přítomen rozhodování "okresní komise pro úpravu poměrů rodinných příslušníků vesnických boháčů," která vysídlování organizovala. "Z titulu funkce spolurozhodl o nezákonném vysídlení soukromě hospodařících sedláků a jejich rodin," uvádí rozsudek.
Statky čtyř největších litochlebských zemědělců v roce 1952 obsadili příslušníci SNB a místním rodinám poručili vystěhovat se desítky kilometrů daleko. Jeden ze statkářů vysídlení odmítl a ve stodole se oběsil.
O kauze rozhodla česká justice nebývale rychle. Policie začala Jílkovo angažmá vyšetřovat teprve letos v dubnu. Argument pro Jílkovo stíhání byl ten, že průběh kolektivizace porušoval i dobové československé zákony a ústavu.
České soudy přitom u předlistopadových zločinů postupují často odlišně. Například letos v lednu Městský soud v Praze osvobodil tři bývalé příslušníky StB, kteří v létě 1989 unesli a zmlátili disidenta Petra Placáka. Případ je podle soudců promlčen. Nejvyšší soud přitom již několikrát rozhodl, že zločiny z dob komunismu jsou nepromlčitelné.
Rozsudek přerovského soudu je historicky teprve druhý případ, kdy soudci potrestali účast na kolektivizaci. Prvním potrestaným byl někdejší funkcionář národního výboru v obci Brníčko na Olomoucku, který v roce 2011 dostal rovněž podmíněný trest, dodaly HN.
