Otec vydědil syny, Ústavní soud se za něj postavil

Ústavní soud vrátil k novému projednání u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou složitý spor o dědictví v rodině. Soudci vyhověli stížnosti ženy z Měřína na Žďársku, jejíž partner před smrtí vydědil dva syny, protože mu neposkytli náležitou pomoc ve stáří a nemoci. Okresní soud později vydědění zrušil, což byla podle ústavních soudců chyba.

Ústavní soud zdůraznil, že justice musí v dědickém řízení pokud možno ctít autonomii vůle zůstavitele, tedy člověka, jenž v závěti určí okruh svých dědiců. Zároveň je nutné vždy vycházet z konkrétních okolností jednotlivých případů. "Ty sice mohou být komplikované, ale to nevyvazuje soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení," uvedla soudkyně zpravodajka Ivana Janů.

Žďárský soud v kauze provedl rozsáhlé dokazování. Uznal, že v rodině nebyly ideální vztahy a objevovaly se konflikty. Vydědění však okresní soud označil za krajní řešení, pro které v daném případě nebyl důvod. Nyní se žďárský soud musí případem zabývat znovu a je při tom vázán nálezem Ústavního soudu.

Podle občanského zákoníku může zůstavitel vydědit potomka, jestliže mu v rozporu s dobrými mravy neposkytl potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech. Dalším důvodem je nedostatek zájmu o zůstavitele, nezřízený život nebo odsouzení pro úmyslný trestný čin na dobu nejméně jednoho roku.

Problematikou vydědění se letos zabýval také Nejvyšší soud. Ve sjednocujícím stanovisku definoval, co to znamená nezřízený život. Jeho projevem může být například alkoholismus, špatná péče o děti, drogová závislost, gamblerství nebo recidiva. Navíc musí být takové chování dlouhodobé a trvalé. Sjednocující stanovisko vyšlo ve sbírce a poslouží při rozhodování všech českých soudů.