Necelé dva měsíce po útocích v Paříži zemřelo v Česku rukou hromadného vraha osm lidí. Zabíjel frustrovaný starý muž. Jenže podobně jako teroristé potřeboval k dokonání svého krvavého aktu média. Proč vrahům v digitálním světě pouhé zabíjení nestačí?
V případě uherskobrodského hromadného vraha šlo o dlouhodobě nezaměstnaného jedince. Podle sociologa Daniela Prokopa z agentury Median se léta bez práce mohou na lidech podepsat. Nezaměstnanost totiž výrazně ovlivňuje hodnotový systém, a to ještě víc než nízké příjmy. "Ukazuje se, že nezaměstnaní mají skeptičtější pohled na život a očekávání skoro ve všech oblastech, i když na tom nejsou nutně o tolik hůř než chudí pracující," říká Daniel Prokop. Nezaměstnaní mají podle jeho výzkumu menší sociální síť a nejsou zvyklí trávit život aktivně. Uherskobrodský vrah podle sousedů dokonce téměř nevycházel z domu.
Zároveň mají nezaměstnaní nebo zadlužení lidé menší důvěru v instituce, a naopak věří v silová řešení. Výzkum agentury CVVM z loňského roku ukazuje, že kupříkladu lidem s dluhy by nedělalo problém vyměnit demokracii za autoritářský systém. To je potenciálně nebezpečné například v situaci, kdy není těžké si opatřit zbraň. Na její získání je v Česku zapotřebí pouze povolení praktického lékaře. "I vrah u Uherského Brodu se mohl před deseti lety jevit lékaři jako docela normální," říká psycholog Tomáš Rektor.
V Česku je podobných lidí balancujících na existenční hraně podle Daniela Blažka víc, než se při pohledu z Prahy může zdát. Extrémní chudoba sice chybí, v přepočtu na kupní sílu je však podle jeho zjištění střední třída v Česku dvakrát blíž chudobě, než je průměr v západní Evropě. Navíc je v Česku nadstandardně rozvinutý obchod s poskytováním a vymáháním nebankovních půjček a exekucemi.
Právě z této společenské vrstvy mohou podle některých expertů přijít další podobné útoky, byť je chudoba i věk jen jednou z ingrediencí a nijak vraždění nemůže legitimizovat.
"Případ v Uherském Brodě může samozřejmě inspirovat další, protože i u nás je řada vyšinutých lidí, kteří žijí na okraji a projevují se konfliktně," podotýká bezpečnostní expert Andor Šándor. "Kdyby se za týden něco obdobného stalo například v Opavě, ani by mě to nepřekvapilo. Jde o případy, které táhnou," dodává.
Celý text najdete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 2. března 2015.
