Exministryně obrany Vlasta Parkanová (TOP 09) bude obviněna během několika dnů. V České televizi to řekl šéf protikorupční policie Tomáš Martinec, který byl spolu s ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robertem Šlachtou hostem pořadu Otázky Václava Moravce. Podle Martince chystal vyšetřovatel žádost o vydání Parkanové dva roky a nestavěl jen na posudku firma American Apprisal.
Oba muži, jejichž útvary patří v policii k nejúspěšnějším, si v debatě mimo jiné pochvalovali, jak se jim v poslední době daří rozkrývat systém zneužívání evropských dotací.
"V současné době šetříme šestnáct případů poškozování finančních zájmů Evropské unie, u nichž škoda činí více než 8,5 miliardy korun. A to je jen část případů, které máme na stole my, jako protikorupční policie," uvedl v pořadu Martinec. "Ten systém tady dlouhá léta fungoval jako standard a myslím si, že tolik finančních prostředků, které putovaly jinam než do veřejných zakázek, nemá obdoby," dodal.
Šlachta si chválil, jak se policii daří systém rozkrývat. "Dostáváme se do systému a jdeme výš a výš," řekl.
"Tady byly systémy losovaček, tedy velmi sofistikovaný nástroj, jak ovlivnit celé veřejné zakázky. Po dlouhá léta se stalo standardem, že podnikatele museli poskytovat určité podíly z veřejných zakázek na účely, které nebyly spojeny s meritem té dotace," popsal další velmi účinný zlodějský nástroj Martinec. Odhalit takové podvody podle něj nebylo nic jednoduchého. "V posledním období bylo profinancováno veřejných zakázek za 650 miliard korun a tam se velmi dobře ztratí finanční prostředky, které jsou využívány jiným způsobem, a které tečou třeba i do organizovaného zločinu," uvedl.
Oba policisté se navíc shodli na tom, že ke zhroucení popisovaného systému nelegálního odsávání evropských peněz napomohla ekonomická krize a nechuť podnikatelů v této těžší době odvádět jakési "výpalné" .
Protikorupční nálada ve společnosti
Důvody, proč je v poslední době policie více vidět, uzavírá případy a žádá o jednoho poslance za druhým, přičítají oba ředitelé protikorupčně naladěnou atmosférou ve společnosti a dobrou spoluprací se státním zastupitelstvím.
Jak Martinec, tak Šlachta jsou však velmi znepokojeni z otevřených výpadů politiků proti jejich práci a vyšetřovatelům, například krokem ministra financí Miroslava Kalouska, který na vyšetřovatele kauzy předraženého nákupu letadel CASA Jiřího Mazánka poslal Generální inspekci bezpečnostních sborů. "Jsme dostatečně odolní vůči těmto útokům, … ale z pozice poslanců, členů vlády ... mě tyto výroky velmi mrzí," řekl Martinec. Nastínil také, jak se bude vyšetřování kauzy CASA vyvíjet po čtvrtečním vydání Vlasty Parkanové. Místo nynějších dvou vyšetřovatelů by na něm mohlo pracovat až deset lidí.
Žádost o vydání Parkanové nestála jen na posudku American Appraisal
Martinec v pořadu také uvedl, že žádost policie o vydání Parkanové byla v pořádku a nestála jen na posudku firmy American Appraisal. Kritika členů vlády podle něj může policisty znejistit, ale tlaku nyní nepodléhají.
"Velmi obtížně se mi teď přesvědčuje kolegy, že takto rozvázané ruce mají dál, když se dozvím z médií, jakým způsobem je naše práce hodnocena de facto představiteli vlády. Hovořit o tom, že s panem podplukovníkem (Jiřím) Mazánkem je to psycho, hovořit o tom, že policie lže, že by měl být Mazánek obviněn či stíhán, to jsou výroky, které mohou velmi znejistit všechny ostatní policisty," řekl Martinec.
Žádost o vydání poslance k trestnímu stíhání má podle šéfa protikorupční policie obsahovat pravděpodobnou právní kvalifikaci trestného činu a stručný popis skutků. Policie ale podle něj samozřejmě nevychází jen z tohoto několikastránkového dokumentu, nýbrž z rozsáhlého spisu. "Kolega Mazánek na tom kvalitně pracoval dva roky pod dozorem vrchního státního zástupce a dohledem nejvyššího státního zastupitelství, nemohlo tedy jít o žádnou jeho zvůli. Odvedl velmi dobrou práci," řekl Martinec.
Sněmovna Parkanovou ve středu zbavila imunity, a policie ji tedy nyní může obvinit. Čeká už jen na oficiální potvrzení o tom, že sněmovna žádosti o vydání vyhověla. "Obvinění se neobávám, protože je nesmyslné a já jsem přesvědčena, že žijeme v právním státě," sdělila Parkanová.
Podle Martince nyní na případu kolem letounů CASA pracují dva vyšetřovatelé. Tým se však podle něj rozšíří o několik dalších policistů, konkrétní počet neuvedl. Zda se kauza dostane až před soud, nyní nechtěl předjímat. "Odpovím vám takhle: Zhruba ze 430 případů, které zpracováváme v tomto roce, bylo zastaveno trestní stíhání pouze v jednom případě," odpověděl na dotaz moderátora, zda je možné, že by mohlo být trestní stíhání v této věci zastaveno.
Policejní žádost o vydání Parkanové kvůli údajně předraženému nákupu letounů CASA ostře kritizoval ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) i sama Parkanová. Podle obou žádost obsahuje lži a je nesmyslná. Kalousek kvůli případu telefonoval v minulých dnech vyšetřovateli případu Mazánkovi i policejnímu prezidentovi Petru Lessymu. Také podle šéfa policie Kalousek nevhodnými výroky policii poškodil.
Národní kriminální úřad? Ne!
Martinec dále v OVM uvedl, že si nepřeje, aby vznikl takzvaný Národní kriminální úřad. O jeho založení se diskutovalo v souvislosti s možným sloučením několika celostátních útvarů - Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), Národní protidrogové centrály a Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK).
Vhodnost sloučení celkem tří celorepublikových útvarů posuzovala několik měsíců expertní komise složená z policejních ředitelů a žalobců pod vedením náměstka policejního prezidenta Martina Červíčka. Zabývala se také tím, zda by měl vzniknout speciální policejní útvar, který by se zabýval pouze vyšetřováním korupce a který by spolupracoval s obdobně zaměřenými žalobci.
Výsledky posuzování komise by měl příští týden dostat na stůl ministr vnitra Jan Kubice. Martinec však nechtěl informaci ČT potvrdit dříve, než se s výsledky seznámí právě ministr. "Jako ředitel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality nesouhlasím se vznikem Národního kriminálního úřadu... Domnívám se, že by to nic nepřinášelo," uvedl Martinec.
Komise prý dospěla k závěru, že se všem třem útvarům daří v současné době kriminalitu úspěšně odhalovat. Kriminální úřad by tento systém podle něho pouze naboural. Šéf ÚOOZ Robert Šlachta dodal, že vznik celorepublikového úřadu by měl více záporů než kladů a nepřinesl by ani úsporu finančních prostředků. Jeho vznik se navrhoval již za ministra vnitra Ivana Langera, nakonec se však od této ideje upustilo.
