Pražský vrchní soud nepřiznal vdově po muži, kterého v Klánovickém lese zastřelil recidivista Oldřich Konrád, požadovanou nemajetkovou újmu ve výši půl milionu korun. Podle odvolacího senátu existují pochybnosti, zda újma vznikla a v jaké výši, protože manželé se v době vraždy rozváděli.
Rozhodnutí je pravomocné, žena však svůj nárok může zkusit uplatnit ještě v občanskoprávním řízení.
Třiatřicetiletého Uzbeka zastřelil Konrád v červnu 2014 třemi ranami do hlavy. Vražda zůstávala dlouho neobjasněná. Jejím motivem bylo to, že se amatérský hledač pokladů dostal s detektorem kovů shodou okolností do blízkosti skrýše, v níž si Konrád schovával svou kořist z desítek vloupání do rodinných domků. O den později pachatel cizincovo tělo zapálil, aby zahladil stopy. Justice mu za vraždu a další skutky uložila výjimečný trest 25 let, který si nyní odpykává ve Valdicích.
Pražský městský soud přiznal manželce zavražděného v trestním řízení 23 tisíc korun za vypravení pohřbu, nemajetkovou újmu však nikoliv. V rozsudku upozornil na to, že s mužem už dlouhodobě nežila. Žena se odvolala a argumentovala tím, že s manželem navzdory zahájenému rozvodu vycházeli dobře a že se jejich vztah změnil na přátelský. Byla to právě ona, kdo se začal zajímat o to, co se s mužem stalo. Jela ho potom hledat i do Klánovického lesa, což by podle ní neudělal někdo, kdo by k muži měl negativní vztah.
Žena na veřejné zasedání k projednání svého odvolání nepřišla, především však bez omluvy nedorazil její zmocněnec, který za ni měl odvolání přednést. Předseda senátu Jiří Lněnička tedy dokument přečetl sám a v rozmezí několika minut rozhodl o jeho zamítnutí. Předvedený Konrád uvedl, že se k věci vyjadřovat nechce.
Soudce Lněnička vysvětlil, že zatímco podle dřívější právní úpravy se pozůstalým po obětech trestných činů přiznávaly paušální částky, podle nového občanského zákoníku musí soud vždy prokazovat vznik i výši nemajetkové újmy. Poukázal na to, že městský soud manželku nevyslechl, pouze přečetl její policejní výpověď, v níž se ke vztahu s manželem víceméně nevyjádřila. Podle Lněničky by tak k přiznání finančního zadostiučinění bylo na místě provést další dokazování - například zjistit, proč se manželé rozváděli, a zajistit rozvodový spis.
