Městský soud v Praze nepravomocně zprostil Andranika Soghojana obžaloby z osnování vraždy arménského podnikatele, při kterém zemřel jiný člověk a další byl zraněn. Podle žalobce si vraždu podnikatele objednal v roce 2007. Najatý vrah omylem usmrtil řidiče společnosti Sazka a na Václavském náměstí v Praze pobodal dalšího muže.
V přípravě vraždy Arména podle spisu Soghojan za pomoci dalších obžalovaných pokračoval i později. Armén Soghojan je podle spisu "vorem v zakoně" - vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu.
Obžaloba ho viní z organizování vraždy, z pokusu o vraždu a z dvojnásobné přípravy vraždy. Zprošťující verdikt vedle něho vyslechli i další tři muži. Čečence Gilaniho Alijeva žalobce viní z organizování vraždy a pokusu o vraždu, Arména Arsena Kakosjana z pomoci k vraždě, Romana Melkonjana z přípravy vraždy.
Magomedu Alijevovi, který má české občanství, soud uložil tři a půl roku ve vězení za vydírání. Obžaloba jej viní z pomoci k vraždě a z toho, že byl spolupachatelem pokusu o vraždu. Podle trestního senátu se sice účastnil incidentu na Václavském náměstí, když již odsouzenou trojici mužů přivezl na místo jako řidič, nešlo však o pokus o vraždu, ale o vydírání. Podle soudu totiž nelze prokázat, že Magomed Alijev předem věděl, že by akce neměla skončit u vyhrožování, ale smrtí. Obžaloby z druhého skutku jej prvoinstanční senát zprostil.
Soghojanovu údajnému arménskému pobočníkovi Arsenu Arakeljanovi vyměřil úhrnný trest 18 měsíců za nedovolené ozbrojování a padělání řidičského průkazu. Obžaloby z pomoci k vraždě a dvojnásobné přípravy vraždy jej zprostil.
Předseda trestního senátu Libor Vrba zprošťující verdikty v případech vraždy řidiče Sazky a pobodání muže na Václavském náměstí odůvodnil tím, že obžaloba vycházela prakticky výhradně z výpovědi svědka Tagira Tarsžojeva. Ten již dříve přitom dostal pravomocně tříletý trest vězení za vydírání, protože měl sám prsty v incidentu na Václavském náměstí. Jeho výpovědi soud až na otázku účasti Magomeda Alijeva, v jehož případě byly podle Vrby k dispozici další důkazy, označil za nevěrohodnou.
Soudce poukázal na to, že přes spolupráci s Bezpečnostní informační službou se Tarsžojev nesnažil trestné činnosti zabránit, ale byl sám součástí "ruskojazyčných zločineckých struktur". Podle Vrby například nezabránil vraždě řidiče Sazky, přestože prý o chystaném zločinu věděl. Svědčit začal podle soudce proto, aby si pomohl poté, co byl zadržen a obviněn. Mužova identita navíc nebyla nikdy ověřena, soudce přihlédl i ke znaleckému posudku psychologa, který hovořil v Tarsžojevův neprospěch. Při absenci dalších důkazů soud vynesl osvobozující verdikt, řekl Vrba.
V případech dvojnásobné přípravy vraždy pak obžaloba podle soudce stála téměř výhradně na odposleších. Ani to k odsuzujícímu verdiktu nestačilo. Podle Vrby se bezpečně neprokázalo, že se skutky vůbec staly. Dodal, že údajný cíl, arménský podnikatel, navíc v přípravném řízení popřel, že by mezi ním a obžalovanými byly nějaké rozpory, dluhy nebo nevyřízené účty. "Přitom se jedná o osobu, na kterou měl být pořádán od podzimu 2007 až do roku 2009 hon obžalovaným Soghojanem, jeho krajany a najatými osobami," řekl soudce.
Státní zástupce Vladimír Mužík se na místě odvolal proti všem zprošťujícím výrokům městského soudu. Z obžalovaných podal odvolání Magomed Alijev, proti trestu i Arakeljan. Kakosjan si ponechal lhůtu.
Soud všechny muže s výjimkou Magomeda Alijeva také propustil z vazby. Státní zástupce sice toto rozhodnutí na místě napadl stížností, ta ale nemá odkladný účinek. Ústavní soud totiž letos v dubnu v souvislosti s projednáváním případu podnikatele Milana Zádamského zrušil spornou část trestního řádu a nařídil, že obžalovaný bude vždy po vydání zprošťujícího rozsudku neprodleně propuštěn z vazby. Arakeljan opustil vazební věznici proto, že tam od loňska, kdy byla skupina zadržena, strávil vyměřených 18 měsíců. Soudní rozhodnutí vyvolalo potlesk z řad blízkých obžalovaných.
Mužík, který minulý týden navrhl uložit všem vysoké tresty mezi 12 a 25 lety vězení, na obžalobě trvá. Spokojen nebyl ani s propuštěním obžalovaných z vazby. "Na základě nálezu Ústavního soudu dochází k tomu, že obžalovaní jsou propuštěni z vazby, a i kdyby byli desetkrát posléze uznáni vinnými, protože ten proces ještě neskončil, ..., tak přesto mají právo být na svobodě," řekl žalobce novinářům.
O poznání spokojenější byli naopak advokáti. "Rozsudek přijímáme s úctou, s nadšením. Veškerá naše práce, celého našeho týmu, směřovala k tomu, aby tento rozsudek byl vynesen...Jsem po celou dobu vyšetřování přesvědčen, že Andranik Soghojan není vorem v zakoně, a jsem přesvědčen o jeho nevině," řekl jeden ze Soghojanových obhájců Martin Klimo. Soghojan v minulosti opakovaně obvinění odmítl, s arménským podnikatelem prý byli přátelé. "Bublina splaskla," komentoval rozsudek Arakeljanův advokát Jaroslav Ortman. "Jsme s verdiktem naprosto spokojeni a je to rozhodně vítězství rozumu," dodal.
Obžaloba tvrdí, že arménský podnikatel se provinil proti nepsaným zločineckým zákonům tím, že ze získané částky milionu amerických dolarů neodevzdal polovinu do společné pokladny. Soghojan se prý proto s Gilanim Alijevem dohodl na jeho likvidaci. Gilani Alijev pak zajištěním vraždy údajně pověřil Magomeda Alijeva, který si na čin zjednal Ukrajince Timura Treťjakova a 13. listopadu 2007 ho dovezl na Václavské náměstí. Tam Treťjakov napadl nožem Arména, o němž se mylně domníval, že je zamýšlenou obětí. Pobodanému zachránil život rychlý lékařský zákrok.
O 14 dní později se Treťjakov pokusil provést objednanou vraždu znovu. Od Magomeda Alijeva prý dostal střelnou zbraň a od Arakeljana a Kakosjana informaci, že nepohodlný Armén bydlí na Vinohradech a jezdí luxusním vozem Bentley. Treťjakov se ale i tentokrát spletl a zastřelil pětadvacetiletého otce dvou dětí, který na Vinohrady shodou okolností přijel s luxusním vozem ředitele společnosti Sazka. Najatého vraha Treťjakova loni soudy potrestaly 22 lety vězení.
Soghojan pak podle obžaloby v říjnu 2008 a únoru 2009 pověřil Arakeljana sestavením dvou skupin, které měly pronásledovaného podnikatele vyhledat, sledovat a předvést za účelem jeho fyzické likvidace. V jedné ze skupin byl podle spisu i Melkonjan.
