Soud zastavil stíhání soudce Berky, žalobce podal stížnost

Soud na základě prezidentské amnestie zastavil stíhání soudce Jiřího Berky v kauze zmanipulovaných konkurzů. Omilostnění v plném rozsahu se týká tří obžalovaných z této kauzy. Potvrdil to předseda senátu táborského soudu Zdeněk Kučera. Podle ústeckého krajského soudu by měl Berka dostat pět milionů korun jako ušlou mzdu. "Státní zastupitelství proti tomu už podalo stížnost," sdělila mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová.

"Trestná činnost obžalovaného Berky podléhá celá amnestii. U dalšího obžalovaného Větrovce jsme rozhodli o částečné amnestii," řekl předseda senátu táborského soudu Zdeněk Kučera.

Prezident Václav Klaus souvislost případu soudce Berky s promýšlením jím udělené amnestie odmítl. "Nenapadlo mě žádné konkrétní jméno při vymýšlení a podrobném prodiskutování podmínek amnestie," řekl Klaus novinářům v Praze. Současně zdůraznil, že by ho tedy nenapadlo v tomto případě ani řešit případ pana Berky.

Kučera dodal, že v kauze senát ještě během pátku projednal i další obžalované. Podle Kučery se amnestie v celém rozsahu týká rovněž Daniela Thonata a Lubora Kindla. Podmínky pro částečné omilostnění prý kromě Vladislava Větrovce splňuje také Marta Čiháková. "U dalších dvou nelze vyloučit, že na ně ještě amnestie v určité míře bude dopadat. Ale o tom bude teprve rozhodnuto," řekl Kučera.

Podle něj byl Berka stíhán za účast na zločinném spolčení a zneužívání pravomoci veřejného činitele. "První sdělení obvinění spadá do období před 1. lednem 2005, a protože se to vztahuje k celému skutku, tak jsme rozhodli, že trestná činnost podléhá amnestii prezidenta," řekl Kučera. Dodal, že Berkův případ odpovídá požadavkům článku II amnestie.

"Proti zastavení stíhání soudce Berky podal stížnost státní zástupce," sdělila mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová. Dodala, že ministerstvo nepovažuje případ za uzavřený a hodlá využít všechny své kompetence k tomu, aby se Berka nemohl vrátit na post soudce. "Budou-li zachovány účinky trestních stíhání, které nepodléhají amnestii, pak ministr spravedlnosti neprodleně a opětovně zprostí soudce Jiřího Berku výkonu funkce soudce," uvedla mluvčí.

Kritika ČSSD

Zastavení Berkova trestního stíhání kvůli prezidentské amnestii kritizovala opoziční ČSSD. Její místopředseda Lubomír Zaorálek označil na tiskové konferenci případné vrácení ušlé mzdy Berkovi a jeho návrat do taláru za naprosto nemorální a vyzval vládu a ministra spravedlnosti, aby se situací okamžitě začali zabývat. Zastavení Berkova stíhání podle Zaorálka posiluje podezření, že organizovaný zločin si je schopen zajistit beztrestnost a proniknout do nejvyšších pater státu. Připomněl informace médií, podle nichž byl Berkův spoluobžalovaný Větrovec spojen s prostředím prezidenta Václava Klause, konkrétně s jeho právními poradci Zdeňkem Sovákem a Milanem Kindlem. Amnestie tak prý má charakter předem připravené konspirace.

Na dotaz, zda ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) hodlá do Berkova případu nějak zasahovat, reagovalo ministerstvo tak, že případ soudce Berky stále nepovažuje za uzavřený. Do kauzy má ještě právo vstoupit státní zástupce, uvedla mluvčí Štěpánka Čechová.

Kauza podezřelých konkurzů se táhne od roku 2003. Dokumenty pro řízení obsahují 20 tisíc stran spisu a 170 tisíc stran přílohových spisů. Jde o jeden z nejrozsáhlejších případů v historii české justice, v němž bylo obžalováno 12 lidí. Devět jich Krajský soud v Táboře v roce 2010 nepravomocně odsoudil za účast na zločinném spolčení se škodou velkého rozsahu, tři zprostil obžaloby. Devítileté tresty dostali konkurzní soudce Berka, konkurzní správce Daniel Thonat a bývalý prorektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně Vladislav Větrovec. Kauzu loni vrátil olomoucký vrchní soud, k němuž se odvolalo sedm z devíti obžalovaných, k novému projednávání do Tábora. Krajský soud měl podle vrchního lépe odůvodnit rozsudek.

Táborský senát zatím rozhodl jen o Berkovi s Větrovcem. O tom, zda se amnestie dotkne i dalších obžalovaných v této kauze, soud teprve oznámí.

Deseti firmám, které Berka na základě údajně zfalšovaných dokumentů poslal do konkurzu, podle obžaloby konkurzní gang způsobil škodu 264 milionů. Dalších 202 milionů se podle obžaloby pachatelé z firem pokusili odčerpat. Nechávali proplácet fiktivní faktury, své soukromé zahraniční cesty nebo neprovedené práce. Prodávali také majetek firem pod skutečnou cenou. Soudce Berka vyhlašoval údajně konkurzy na vybrané společnosti, aniž by měl dostatečné podklady o tom, že jsou skutečně v úpadku.

Skupinu odhalila policie v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku.