Léčebné lázně požadují více peněz od zdravotních pojišťoven stejně jako ostatní segmenty lůžkové péče. Reagují tak na návrh úhradové vyhlášky pro rok 2018, která počítá s meziročním růstem pro následnou lůžkovou péči o sedm procent. Podle svazu se to ale netýká lázeňské péče pro dospělé, přestože ministerstvo zdravotnictví písemně slíbilo něco jiného. Přerozdělování peněz je podle nich diskriminační.
Ve čtvrtek zasedalo předsednictvo Svazu léčebných lázní České republiky, aby projednalo možnosti. Svaz nedávno sepsal otevřený dopis vládě a hlavním kandidujícím stranám upozorňující na nerovný přístup, kterého se v úhradové vyhlášce pro rok 2018 dopouští stávající vedení ministerstva zdravotnictví.
"V případě lázní vidíme klíčovou nerovnost v tom, že ačkoliv následné lůžkové péči ministerstvo přidává 7 %, tak lázním, které do této skupiny dle zákona o zdravotních službách patří, tuto valorizaci nepřiznává. Respektive ji přiznává částečně. Rozhodlo se totiž preferovat dětské lázně, kterým přidalo 6 %," píše v dopise prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha. To Svaz považuje za účelové právě proto, že většina dětských léčebných lázní je v rukou státu.
Dodal, že nerozumí tomu, proč ministerstvo činí rozdíl mezi léčebnými lázněmi a odbornými léčebnými ústavy, když oba tyto segmenty lůžkové rehabilitační péče léčí mnohdy pacienty se stejnou diagnózou.
"Nechápu, proč by v tuto chvíli vůbec měly lázně nadále své služby nabízet zdravotním pojišťovnám jako lázeňskou rehabilitační péči. Stačí, když si změní registraci na krajském úřadu, překlasifikují si účel na péči odborného léčebného ústavu a budou dostávat o další 300 korun navíc. Takhle systém funguje a my jsme proti němu," uvedl pro TÝDEN.CZ na zasedání předsednictva Svazu léčebných lázní České republiky Bláha.
Navázal na něj také generální ředitel lázní Priessnitz v Jeseníku Vladimír Odehnal. "To přerozdělování je výrazně diskriminační a myslím si, že právě dosáhlo výrazného vrcholu. Na jednu stranu je nějaké písemné prohlášení stávajícího ministra, ve kterém se něco slibuje, ale později je skutečnost úplně jiná. Nakonec to vede k tomu, že za úplně stejnou péči pojišťovna vyplácí dané subjekty úplně jinak," řekl.
Dalším problémem je také fakt, že ministerstvo přidává peníze pouze na lázeňské pobyty pro děti. Proč tomu tak je? "Dětské lázeňské léčebny jsou převážně v rukou státu a ministerstvo zdravotnictví si tak usnadní svůj závazek přidat zdravotníkům deset procent," vysvětlil a zároveň dodal, že proti takovému přístupu se musí důrazně ohradit. Všichni zdravotníci totiž chápali prohlášení vlády o růstu jejich příjmů o deset procent tak, že nebude selektivní a prostředky na něj nezískají jen státní zařízení.
Oprava vyhlášky je nutná
Z toho důvodu je představenstvo Svazu proto, aby vláda začala jednat. "Jsme toho názoru, že oprava vyhlášky je nutná a neměla by zabrat příliš času. Nápravu může sjednat ještě tato vláda, kterou má šanci do konce října ještě vyhlášku upravit. Svaz nesouhlasí s argumentem ministra zdravotnictví, že pro lázně už nejsou peníze. Veškeré prostředky, které se posílají do nemocnic, jsou takzvaně nafouknuté. A je to kvůli tomu, že všichni, i ti předchozí ministři zdravotnictví, byli ředitelé nemocnic, takže ta preference u nich byla vždy vyšší rozdělit peníze především ve prospěch nemocnic. Přitom v celkovém součtu navýšených výdajů by na lázně šlo zhruba 60 mil. Kč z celkových asi 16,5 mld.," uvedl Bláha.
Dodal však, že Svaz už neočekává nějakou změnu přístupu stávající vlády a spíše vyčká, jak dopadnou volby. "Zatím nám na náš dopis odpověděl pouze pan Bělobrádek z KDU-ČSL, ostatní předsedové nemají čas. My však se všemi dotčenými subjekty jsme připravení jednat a společně zkusíme po volbách zavézt diskuzi a najít vhodné řešení," uzavřel Bláha.
Pokud však ministerstvo zdravotnictví k podobnému závěru nedojde, bude to mít pro léčebné lázně nepříznivý dopad. Například se může stát, že se nedostatek prostředků může v budoucnosti promítnout i do samotné péče o nemocné. Navíc, z personálního hlediska to také není podle Bláhy jednoduché. Chybí dostatek odborníků, kteří často dostávají lepší nabídky právě z veřejných nemocnic včetně tučných náborových příspěvků. Přitom lázeňství v České republice je velmi vyhledávané, podle dostupných informací potřebuje ročně lázeňskou péči až 120 tisíc lidí.
