Klimatická změna
Lesy musejí být v budoucnu pestré nejen druhově, ale i věkově, tvrdí odborník

Stromy stejného stáří v dlouhých a přehledných řadách v budoucnu nahradí stromy takřka v rodinném uspořádání. Lesníci je s ohledem na klimatickou změnu budou pěstovat ve všech věkových fázích.Takto rostoucí stromy ve smíšených porostech si tolik nekonkurují, lépe rostou a jsou odolnější. Pokud kůrovcová nebo jiná kalamita postihne například dospělé jedince, mladší vedle nich přežijí, do budoucna je nahradí a nevzniknou velkoplošné holiny. V tiskové zprávě to ve středu uvedl Lumír Dobrovolný z brněnské Mendelovy univerzity.

České lesy jsou přes 200 let pěstovány systémem věkových tříd, kdy stejně jako třeba ve škole jsou ve třídách žáci stejného věku. Tento uměle nastavený koloběh měl na lesním majetku zaručovat neustálou produkci dříví, nicméně lesy pěstované tímto způsobem jsou náchylnější k narušení, což se projevilo především v období sucha. Nové lesy tak podle Dobrovolného, který zároveň vede oddělení rozvoje a pedagogiky Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, musí být pestré nejen druhově, ale i věkově.

Podle něj je třeba se naučit lépe využívat přírodních sil při volnějším způsobu lesnického hospodaření a do jisté míry připouštět i vznikající přírodní chaos. "To však neznamená přestat lesnicky hospodařit, netěžit dříví nebo jakkoliv rezignovat na ekonomiku. Naopak, v přírodě bližších lesích s vysokým podílem přirozeného zmlazení šetříme náklady na pěstební činnost, zvedáme přírůst na nejcennějších stromech, tedy produkujeme kvalitnější dříví a les se stává odolnějším," uvedl Dobrovolný.

Určitý ústupek z dosavadního zažitého vnímání lesů bude muset podle něj akceptovat i veřejnost. Pestré lesy s bohatým podrostem i ponechaným ležícím dřevem mohou být méně přehledné a prostupné v porovnání s jehličnatou monokulturou.

Univerzitní lesy ve správě školního podniku si kladou za cíl být vzorovým majetkem právě při provozním zavádění adaptačních lesnických opatření. Příkladem může být už nyní objekt Klepačov u Blanska, kde jsou na ploše 145 hektarů výběrné principy uplatňovány již téměř 50 let. "Dříve to byla spíše méně známá ukázka pro studenty, ale dnes se stává inspirací pro mnoho českých lesníků," dodal Dobrovolný. Lesy byly historicky zakládány a pěstovány jako smíšené s vysokým podílem přirozené obnovy, což se v době klimatické změny a navazující kůrovcové kalamity ukázalo jako výhoda. Podíl listnáčů se pohybuje okolo 65 procent, kdy většinu tvoří buk.