Před 70 lety, 10. července 1947, přijal československý parlament zákon zestátňující majetek hlubocké větvě šlechtického rodu Schwarzenbergů. Právní norma známá jako "lex Schwarzenberg" platí dodnes, ačkoliv dědička rodu Alžběta Pezoldová již řadu let usiluje o jeho zrušení.
Zákon číslo 143/1947 Sb. byl výjimečný tím, že postihoval konkrétní osoby, kterým byl bez náhrady zabaven veškerý movitý majetek, živý i mrtvý inventář a provozní kapitál. Hlubočtí Schwarzenbergové tak přišli mimo jiné o zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, paláce v centru Prahy a řadu nemovitostí v jižních Čechách.
Po roce 1989 začala o návrat rodového majetku a zrušení příslušného zákona usilovat dědička hlubocké větve Alžběta Pezoldová. Podle restitučního zákona však majetek získat nemohla, protože byl zabaven před 25. únorem 1948. Pezoldová proto podala u českých soudů řadu žalob s tím, že "lex Schwarzenberg" je od samého počátku protiústavní.
Ve svém právním tažení Pezoldová dlouho nezaznamenala žádný úspěch. Teprve v lednu 2009 jí Ústavní soud svým rozhodnutím otevřel cestu k získání rodinné hrobky Schwarzenbergů v Domaníně u Třeboně. Hrobka je však po právní stránce specifická stavba, a proto nelze nález soudu uplatňovat na ostatní nárokované nemovitosti. Další osud právních sporů o majetek hlubockých Schwarzenbergů je tudíž i nadále otevřený. Soudy o kauze rozhodovaly naposledy letos v únoru, kdy budějovický okresní soud zamítl žalobu Pezoldové, která se domáhala uznání dědictví po hlubocké větvi Schwarzenbergů. Pezoldová se však odvolala.
