Vedení Libereckého kraje obvinilo bývalého ředitele své zdravotnické záchranné služby Zdeňka Kubra (ODS) ze špatného hospodaření. Podle vyjádření krajského radního pro zdravotnictví Pavla Nováka (ČSSD) Kubr prohospodařil miliony.
Novák soudí, že Kubr uzavíral nevýhodné smlouvy s dodavateli služeb, záchranná služba platila příliš drahé pronájmy a prodělávala na prodeji svých starších vozidel společnosti Česká sanita. Bývalý ředitel Novákovy výhrady označil za nesmyslné.
"Krajské vedení chce ospravedlnit mé nedávné odvolání z funkce. Pokud jsem připravil záchrannou službu o miliony korun, očekávám, že na mě krajské vedení podá trestní oznámení. U soudu pak alespoň dostanu šanci, abych se mohl bránit proti lžím, které o mně šíří," prohlásil Kubr. Kubr je členem regionální rady ODS v Libereckém kraji a za svým odvoláním z funkce ředitele záchranné služby vidí pouze politické důvody.
Liberecký kraj si najal auditorskou firmu, která v září prověřila hospodaření záchranné služby v letech 2007 až 2009. "Ze 472 smluv bylo 36 problémových. Šlo například o smlouvy se servisy nebo o smlouvy na poskytování telekomunikačních služeb. Od některých smluv ustoupíme, další uzavřeme jako nové. Záchranná služba neprováděla řádně výběrová zařízení a 25 procent objednávek nedělala v souladu se směrnicemi. O trestním oznámení na bývalého ředitele záchranné služby neuvažujeme. Dopustil se však hrubých manažerských chyb," tvrdí Novák.
Liberecký kraj počítá v budoucnu s důkladnější kontrolou záchranné služby. Provede v ní ještě inventuru. "Neznám přesné výsledky auditu, a tak nedokážu konkrétně reagovat na to, co mně krajské vedení vyčítá. Ale například stará vozidla jsme České sanitě prodávali na základě odhadu soudního znalce. Pokud na mě Liberecký kraj trestní oznámení nepodá, pravděpodobně se na soud obrátím sám kvůli ochraně své osobnosti před pomluvami," shrnul Kubr.
Radní Libereckého kraje, kde vládne ČSSD, Strana pro otevřenou společnost a KSČM, odvolali Kubra 4. srpna. V obecné důvodové zprávě kritizovali "způsob nastavení komunikace mezi jednotlivými součástmi záchranné služby, které často neumožňuje optimální využití sil a prostředků, kterými záchranná služba disponuje. Následkem je větší personální, technická a ekonomická náročnost, přičemž výsledný efekt není mnohdy úměrný charakteru nasazené výjezdové skupiny...".
Záchranná služba zasahuje v Libereckém kraji ze 14 výjezdových stanovišť. Letos obdrží na svou práci zhruba 75 milionů korun od zdravotních pojišťoven a více než 155 milionů korun od kraje.
Foto: Karel Šanda, Jakub Hněvkovský