Právní zástupci Nadace knížete z Lichtenštejna začali rozesílat českým státním institucím a státním podnikům předžalobní výzvy požadující vydání nemovitostí, které stát podle knížecí rodiny nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Nadace podle prohlášení vyčerpala všechny "možnosti dobré vůle", jak přimět český stát k jednání o dosud neuzavřené minulosti. Pokud stát majetek do sedmi dnů nevydá, podá nadace spravující majetek rodu na český stát žaloby, uvedly Hospodářské noviny (HN). Čas má už jen do konce roku, protože občanský zákoník nově zkrátil lhůty pro vznesení nároku.
Lichtejnštejský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu na základě Benešových dekretů. Nadace však tvrdí, že byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve druhé světové válce neutrální. Považovat takového cizince za Němce kvůli konfiskaci jeho majetku je podle ní hrubým překrucováním historických faktů i českého a mezinárodního práva.
"Lichtenštejnská strana bude i přes případnou žalobu kdykoli ochotna s českou stranou jednat, a to jak na úrovni nadace, tak na úrovni vlády," uvedla nadace v prohlášení. Knížecí rod tvrdí, že zatím se mu s českou stranou nepodařilo domluvit na mimosoudním řešení letitých majetkových sporů. "Vzhledem k tomuto faktu a rovněž k lhůtě dané občanským zákoníkem České republiky se obávám, že budeme k žalobě donuceni," řekl HN dědičný princ Alois z Lichtenštejna, který vykonává funkci hlavy státu.
Předžalobní výzvy Lichtenštejnů se týkají pouze nemovitostí, jejichž vlastníkem je nyní stát, nikoliv majetku krajů, obcí, univerzit, neziskových organizací nebo soukromých osob.
Hodnota majetku, o jehož vydání Lichtejnštejnové žádají, není vyčíslena, podle Hospodářských novin jde o zhruba 60 tisíc hektarů převážně lesů. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vede s knížecím rodem nyní dva spory, a to o majetek u Říčan a u Plumova na Prostějovsku.
Spor mezi českým státem a Nadací knížete z Lichtenštejna o vlastnictví 600 hektarů lesa v okolí středočeských Říčan od loňského roku leží u Ústavního soudu. Nadace podala ústavní stížnost poté, co neuspěla u Nejvyššího soudu (NS) s dovoláním proti rozhodnutí nižších instancí o nevydání pozemků.
Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tu rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Podle historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné.
Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů bylo příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.
