Bezpečnostní informační služba (BIS) varuje před extremistickými názory, které podle ní mohou převzít i standardní politické strany, zejména na komunální úrovni. Sami extremisté jsou podle BIS v útlumu, strany ale mohou využít jejich názorů k získání lidí, kteří jsou nespokojení a frustrovaní například kvůli ekonomické krizi. BIS o tom píše ve výroční zprávě.
Podle BIS lze pozorovat ústup typických extremistických aktivit, které vycházejí z určitých ideologií. Krajně pravicový neonacismus a na druhé straně levicový marx-leninismus prý v současnosti ohrožují demokracii minimálně. Faktem ale podle zpravodajců zůstává, že je nutné řešit sociální problémy spojené s etnicitou a skupinami tzv. nepřizpůsobivých obyvatel. Opak by mohl vést "k dalšímu růstu napětí v daných oblastech".
"Navíc hrozí riziko, že i standardní politické strany, zejména na komunální úrovni, budou postupně přebírat rétoriku či některé postoje extremistů a využívat je v rámci politického boje," píše kontrarozvědka. Strany by se podle ní mohly postupně radikalizovat kvůli obavě, že ztratí voliče.
BIS navrhuje, aby se skončilo s "bázlivým" přístupem k etnickým problémům a vyhýbání se "reálnému popisu existujících problémů". "Je nutné opustit neustálé nikam nevedoucí akademické debaty a cíleně se zaměřit na konkrétní projekty a záležitosti praktického rázu," píší zpravodajci. Je to prý jediný způsob, jak ubrat argumenty extremistům a snížit tak jejich popularitu.
Podle kontrarozvědky také pomalu ztrácí smysl ostré rozlišení mezi pravicovým a levicovým extremismem. Demokracii může ohrozit samotný růst nedůvěry obyvatel k fungování demokratických principů obecně. Příčinu vidí BIS v dopadech ekonomické krize, úsporných opatřeních vlády, různých korupčních kauzách nebo nedostatečné osobní odpovědnosti úředníků a politiků.
"U značné části lidí to vede k frustraci, pocitu bezmoci a bezvýchodnosti současné situace," uvádí BIS. Podle ní toho mohou mohou využít různá uskupení k prosazení vlastních cílů, které směřují ke snaze o rozbití demokracie.
