Byla na oslavě narozenin Nataši Gollové, poznala Lídu Baarovou, stiskla si ruku s Vlastou Burianem, hrála v divadelní hře s Oldřichem Novým. Brzy jednadevadesátiletá Zdenka Procházková je poslední žijící herečkou, která se osobně setkala s tolika hvězdami "filmů pro pamětníky".
V předsíni vám visí společný fotografický portrét s Oldřichem Novým. Kde jste se s ním potkala?
Já jsem s ním po válce účinkovala v divadelním představení Julie, ty jsi kouzelná. Byla to moc hezká komedie, Nový ji režíroval a zároveň hrál mého partnera.
Jaký byl Oldřich Nový?
Byl přísný režisér. Přesně věděl, co chce. Někdy až moc přesný, byl trochu uzurpátorský. Ale vlastně se tomu ani moc nedivím. Hodně spolupracoval s někdejšími operetními hvězdami. Když dneska někdo vystupuje v operetě, musí nejen umět zpívat, ale i hrát a tančit. Tenkrát uměli jenom zpívat. Proto je trochu cepoval.
Byl mimo divadlo jiný? Příjemnější?
Nepatřil zrovna mezi ty usměvavé, ale měl vystupování, byl galantní, takový ten typ muže své doby. I když si nejsem zcela jistá, jestli to nebyla jen póza. Jako režisérovi i herci mu velmi pomáhala jeho žena Alice, která byla opravdu nesmírně chytrá. Uměla asi pět jazyků. Mám takový pocit, že byla trochu jeho mentorkou, což mu dělalo dobře.
O Novém se mluví jako o jednom z posledních gentlemanů. Líbil se vám jako muž?
Líbil se mi jako kolega, jako režisér, ale jako muž ani ne.
CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
