Mariánský sloup nebude znovu umístěn na Staroměstském náměstí. Nesouhlas s obnovením sloupu vyjádřili zastupitelé usnesením, které přijali po projednání dvou petic týkajících se vztyčení mariánského sloupu. Magistrát se zabýval peticí za obnovení památky, pod kterou bylo podepsáno více než tři tisíce lidí, a peticí proti obnově sloupu s více než tisícem podpisů.
Usnesení uložilo radě hlavního města učinit všechny právní kroky k rozvázání smluvních závazků a k odnětí souhlasu Prahy s umístěním sloupu na náměstí do konce letošního roku. Zastupitel Lukáš Kaucký (ČSSD) řekl, že na základě usnesení hlavní město nepřijme jako dar kopii mariánského sloupu. Tímto krokem měl pokračovat postup, kdyby Praha schválila jeho obnovení.
Společnost pro obnovu mariánského sloupu měla od července souhlas městské části Praha 1 k umístění kopie. Proti tomu se odvolalo několik subjektů.
Odpůrci obnovení sloupu argumentovali tím, že jde o symbol habsburské nadvlády a rekatolizace země, která způsobila vlnu emigrace. Důvod proti obnově spatřují také v tom, že jej strhl dav 3. listopadu 1918 po vzniku Československé republiky. "Znovupostavení mariánského sloupu by znamenalo popření vývoje českých dějin," uváděla petice. Umístění kopie odmítá také proto, že podle názoru odpůrců obnovy barokní památky nemůže být vytvořena její přesná kopie, protože se některé prvky nedochovaly.
Příznivci zdůrazňovali jiný rozměr postavení sloupu na Staroměstském náměstí. Mariánský sloup označovali za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války, významné umělecké dílo počínajícího barokního slohu, od kterého se odvíjelo barokní sochařství v Čechách, a jako duchovní artefakt. Podle petice by bylo vztyčení sloupu vedle pomníku Jana Husa symbolem usmíření.
Kolem obnovy sloupu se vedou bouřlivé diskuse od začátku 90. let. Peticemi, které se týkají jeho obnovy, se zabýval magistrát již několikrát.
