Počty
Měli byste projevit solidaritu, vyzývá ČR evropský šéf pro migraci

Počtem uprchlíků, které by mohla Česká republika přijmout podle dohody členských států Evropské unie, se bude vláda zabývat za dva týdny. Návrh připravuje ministerstvo vnitra, řekl na konferenci o migraci ve sněmovně náměstek ministra Jiří Nováček. Z diskuse vyplynulo, že uprchlíci o Česko nijak zvlášť zájem nejeví, cílovou zemí je pro ně Německo. I tak ale počet žadatelů o azyl roste.

K solidaritě vyzýval české představitele ředitel pro migraci a ochranu v Evropské komisi Laurent Muschel, který mimo jiné připomínal vlnu emigrantů z bývalého Československa po roce 1968. Uprchlíci podle něho nechtějí do Německa nebo Švédska kvůli lepšímu pivu nebo masovým kuličkám, ale kvůli tomu, že se ve státech, do nichž míří, cítí být vítáni a soudí, že dostanou šanci se integrovat.

"Problém není v přitažlivosti Německa a Švédska, ale v přitažlivosti jejich sociálních systémů," poznamenal ředitel azylového a migračního odboru ministerstva vnitra Tomáš Haišman. České úřady podle něho nikomu nebrání v tom, aby v tuzemsku požádal o azyl. Většina migrantů ale podle Haišmanova vyjádření žádat o azyl v Česku nechce, za cílovou zemi označují Německo. Navzdory tomu podle Nováčka počet žádostí o azyl meziročně vzrostl asi o 70 procent.

Účastníci semináře se shodli v tom, že unie musí posílit návratovou politiku a neposkytovat pomoc ekonomickým běžencům, zasahovat proti převaděčům a posílit schengenskou hranici. Na druhé straně budeme pomáhat těm, kteří potřebují ochranu, zdůraznil Muschel. 

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza podotkl, že převaděči dokážou uprchlíkům prodat sen o lepším životě v Evropské unii, přitom jde o nerealistické představy.

"Neměli bychom mluvit o vysokých plotech, ale o tom, co budeme dělat pro lidi, kteří jsou v ohrožení," zdůraznila Lucie Sládková z Mezinárodní organizace pro migraci. Nejde podle ní o lidi, kteří budou brát Čechům práci nebo budou na dávkách. Sládková se taky ohradila proti představám, že všichni uprchlíci jsou ekonomičtí, s kriminální minulosti nebo nevzdělaní.

Vrcholní zástupci členských států unie se minulý týden dohodli na dobrovolném přemístění celkem 40 tisíc uprchlíků z Itálie a Řecka za dva roky. Povinné kvóty navrhované Evropskou komisí odmítli. Podrobnosti budou dojednávat v červenci ministři vnitra. Řešení se ale bude týkat celkem 60 tisíc lidí. Unijní státy přijmou i 20 tisíc osob s nárokem na mezinárodní ochranu, které se nyní nacházejí mimo evropské území.

Muschel poznamenal, že Česko mělo přijmout podle dříve navrhovaného klíče méně než tisíc lidí ročně. A zatímco loni Česká republika přijala asi 1100 žadatelů o azyl, například Bulharsko prý 11 tisíc. Zástupci ministerstva vnitra na druhou stranu zdůrazňovali českou pomoc přímo v místech konfliktů nebo v jejich blízkosti, konkrétně třeba v uprchlických táborech v Jordánsku.