Čerpání příspěvku
Ministerstvo připravilo nařízení, které umožní kurzarbeit v případě nedostatku plynu

Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do zkráceného připomínkového řízení návrh nařízení vlády, které by pro firmy spustilo možnost v případě nedostatku plynu čerpat státní příspěvek na zaměstnance. O takzvaném kurzarbeitu budou v pondělí zástupci odborů a zaměstnavatelů jednat s ministry na zasedání tripartity.

Nařízení nevyužívá možnost příspěvky směřovat jen do některých regionů, průmyslových odvětví či typů firem, podniky by na náhrady měly mít nárok v případě nedostatku plynu na základě systému regulace jeho dodávek. Podle dřívějšího vyjádření zástupce Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jiřího Vaňáska nemají odbory k takovému nařízení výhrady. Chybí jim ale opatření, které by řešilo kurzarbeit v případě, že firmy v důsledku zdražení energií nebudou moct nadále plnit své zakázky.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci se státním příspěvkem na mzdy. Česko má v zákoně kurzarbeit od loňského července, vláda ho zatím nevyužila. Pravidla upravila novela o zaměstnanosti. Podle normy se na spuštění musí nejdřív dohodnout tripartita. Ta vládu ke spuštění vyzvala už na jaře ke zmírnění dopadů války na Ukrajině a růstu cen. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) po dubnové tripartitě řekl, že předpis jeho úřad připravuje. Návrh nařízení musí schválit Evropská komise. Bez této takzvané notifikace ČR nemůže nástroj na podporu zaměstnanosti využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, zaručit má rovné podmínky. Jurečka několikrát zopakoval, že komise přislíbila rychlý schvalovací proces.

"Důvodem přípravy nařízení vlády je zcela bezprecedentní dopad ozbrojeného konfliktu na Ukrajině na cenu energií a dostupnost energetických surovin v Evropě," uvádí materiál.

Odhadnout rozsah dopadu případného omezení dodávek plynu na počet zaměstnanců, jimž vznikne překážka v práci na straně zaměstnavatele, je v současné chvíli podle ministerstva nereálné. Autoři nicméně citují průzkum Československé obchodní banky z loňského července, podle kterého by třetina oslovených firem musela v případě výpadku dodávek plynu zastavit provoz nebo hledat urychleně alternativní zdroje. Velmi hrubě tak lze odhadnout potenciální použití příspěvku při významnějším omezení dodávek plynu zhruba u 400 000 zaměstnanců. "Průměrná výše příspěvku na jednoho zaměstnance pak činí 17 163 korun, použití příspěvku předpokládáme maximálně po dobu tří měsíců ve vymezeném období. Předpokládané náklady tedy činí 20,6 miliardy korun," uvádí.

České zásobníky plynou jsou podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) naplněny z 99 procent, obsahují 3,34 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Po úplném naplnění zásobníků hodlá ministerstvo průmyslu zajišťovat plyn pro denní spotřebu, aby zásobníky začalo využívat co nejpozději. Síkela také uvedl, že se výrazně snížila česká závislost na plynu z Ruska. Zatímco v únoru v době začátku ruské agrese vůči Ukrajině byla 98 procent, od září podle informací ministerstva průmyslu do Česka žádný ruský plyn nepřichází. Většina dodávek je z Norska, kromě nich Česko nakupuje i zkapalněný zemní plyn (LNG) zejména z USA.