Ministr: Není jisté, zda stát musí platit odškodnění za sKarty

Podle ministra práce v demisi Františka Koníčka "ještě není zdaleka po právní stránce jasno", že bude muset jeho resort České spořitelně platit náhradu za předčasné ukončení projektu sKaret. Ministerstvo práce (MPSV) zrušení nezavinilo. Koníček to ve středu řekl novinářům. S generálním ředitelem banky Pavlem Kysilkou má jednat příští týden. Spořitelna měla sKarty podle smlouvy provozovat do ledna 2024, systém ji stál asi 300 milionů korun.

"Pokud někdo nějaké kompenzace chce, musí je umět vyčíslit v souladu se smlouvou... Původně jsem říkal: Ano, budeme se bavit korektně. Nicméně korektně znamená, že musí být prokázány nesporné náklady v souladu se smlouvou a musí být schopni (spořitelna) po právní stránce směrovat (nárok) na MPSV jako smluvní stranu, a o tom všem ještě není zdaleka po právní stránce jasno," uvedl Koníček. Řekl, že otázku kompenzací považuje za předčasnou. Detailně se o náhradách zatím prý nejednalo.

Podle ministra v demisi smlouva ministerstva se spořitelnou jasně stanovuje podmínky, kdy je možné kompenzace uplatňovat. Roli hraje i "princip zavinění", míní Koníček. Uvedl, že by resort musel změny projektu či jeho ukončení zapříčinit. Zákon, který systém sKaret ruší, navrhli senátoři. Ministerstvo normu neprosazovalo. Pokud by se finanční nárok prokázal, měl by ho posoudit nezávislý ekonomický znalec, dodal ministr v demisi.

Kysilka už dřív uvedl, že banka do systému investovala 300 milionů. Koníček v polovině září řekl, že má od spořitelny dostat "první nástřel" toho, jak sama vidí své nároky. O měsíc později dodal, že třistamilionovou sumu jako požadavek "nemůže ani vyvrátit, ani zpochybnit". Podotkl tehdy, že se z právního pohledu nabízí čtyři až šest řešení, rozhodovala by vláda.

Systém sKaret má definitivně skončit 30. dubna, kdy spořitelna sKarty "vypne" a účty k nim zruší. Úřady práce mají tento týden začít lidem rozesílat dopisy, jak mají dál postupovat. Plastikovou kartu má kolem 277 tisíc lidí.