Ministr o kůrovci: <span>Zasahovat je nesmyslné</span>

Domácí
25. 8. 2009 13:42
Podle Mika se lesy na Šumavě obnovují samy.
Podle Mika se lesy na Šumavě obnovují samy.

Podle Mika se lesy na Šumavě obnovují samy.Vyhlášení stavu nebezpečí na Šumavě kvůli kůrovci, jak o tom uvažuje jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD), by podle ministra životního prostředí Ladislava Mika bylo nesmyslné.  Hejtman tvrdí, že dosavadní bezzásahový režim v parku (tedy ponechání přírody jejímu přirozenému vývoji) způsobil kůrovcovou pandemii.

Z monitoringu lesů na Šumavě ale podle Mika vyplývá, že kůrovec je plně pod kontrolou. Žádné nebezpečí nehrozí, uvedl na dnešní tiskové konferenci ministr, který podpořil správu parku.

Vyjádření hejtmana vnímá Miko jako předvolební rétoriku, která má nejprve vyděsit voliče a následně je nalákat na iluzi rychlého řešení. Pokud by došlo na Zimolova slova, do nejvyšších partií Šumavy by vjela těžká těžařská technika, což by ohrozilo tamní ekosystémy a samotnou existenci národního parku, soudí ministr.

"Loni apokalypsa, letos pandemie, uvidíme, co uslyšíme za rok. Kůrovec je všude, všude ve střední Evropě," komentoval Miko Zimolovy výroky. Kalamity jsou i v dalších regionech, zdůraznil. Je prý připraven věcně o problému diskutovat.

ČTĚTE TAKÉ: Park: Les na Šumavě se po kůrovci vzpamatovává sám

"Kraji ani obcím v Národním parku Šumava nejde o to, aby do nejcennějších partií vjela těžká technika. Nám jde o to, aby se účinně začalo zasahovat proti kůrovci tam, kde to lze a kde ho lze tlumit. Tam, kde už je mrtvý les, kde podle ministerstva jsou ty nejcennější zóny, se nic zachránit nedá, tam je prostě konec. Chceme zachránit les živý," reagoval dnes na slova ministra hejtman Zimola.

Upozornil také, že má za povinnost bránit zelenou Šumavu, aby lidé, kteří na Šumavu jezdí, mohli obdivovat její krásu, nikoliv mrtvolné ticho, které v nejcennějších vrcholných partiích podle něj je. "To, nakolik ten nový zdravý les prospívá, na to se ptejte odborníků. Já nezpochybňuji, že jsou jisté partie, kde nový les vzniká. Otázka je, zda vzniká dostatečně rychle, a zda mnohonásobně rychleji neumírá ten současný zdravý," uvedl Zimola.

Zásahy z venčí by mohly ohrozit přirozený ekosystém.Hejtman chce park zachránit pro lidi

Kraj stejně jako obce podle hejtmana vždy stály o existenci parku. V zásadě ale vždy odmítaly, aby se v územích, která jsou definována jako území zásahová, "podle tajných směrnic vydávaných na Správě NP ve Vimperku" nehospodařilo.

Monitoring podle ředitele správy parku Františka Krejčího dokládá, že mladé stromky se na Šumavě ujímají. Nikde není problém s tím, že by se porost přirozeně neomlazoval. Nová generace smrkového lesa na Šumavě prospívá, uvedl na tiskové konferenci. Plocha kůrovcových souší v bezzásahových pásmech je kolem dvou procent. Tempo přirozené obnovy je tak vysoké, že je rychlejší než odumírání lesa, uvedl.

Bezzásahový režim v nejvzácnějších partiích Šumavy hájili na tiskové konferenci i bývalí ministři životního prostředí Martin Bursík (SZ), Libor Ambrozek (KDU-ČSL) a Bedřich Moldan (ODS). Konflikt o hospodaření na Šumavě se podle nich zbytečně vyhrocuje. "O kůrovce nejde, jde o to, aby správa byla oslabena, aby neměla autoritu, a prosadit různé megalomanské projekty na území parku, které by park neunesl. Druhým aspektem je hlad po dříví," konstatoval Bursík. Podle Ambrozka spor o Šumavu odvádí pozornost od kůrovcové kalamity na dalším území státu.

ČTĚTE TAKÉ: Bursík rozhodl. Šumava nesmí vytěžit padlé stromy

Bezzásahový režim se vyplatil v Národním parku Bavorský les, uvedl další host konference - ředitel parku Karl Sinner. Ztráty jsou podle něj nižší, než kdyby se dřevo odváželo mimo park. Bavorský les se díky bezzásahovému režimu stal symbolem divočiny, vrátila se do něj řada rostlinných i živočišných druhů, což turisté oceňují.

Zpráva, kterou vypracovala expertní skupina na hejtmanův pokyn a kterou Zimola v neděli představil, je podle Mika zkreslená. Ve skupině nebyl nikdo z národního parku, naopak její zpracovatelé jsou dlouhodobými kritiky všeho, co správa parku dělá, tvrdí. Hlavním cílem zprávy podle něj je, aby se Šumava dostala do kategorie hospodářského lesa.

Podle hejtmana lesy vymírají, neobnovují se dost rychle.Potěmkinovy lesní vesnice 

Člen komise a poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR Josef Vovesný v neděli uvedl, že opatření v bezzásahových částech jsou neúčinná. Uplatňují se metody, které mají výzkumný charakter. "Řada opatření je také dělána podél cest, neboli mají často propagační charakter," uvedl. Skupina se shodla i na tom, že na mnoha místech, kde se již zasahuje, je rozsah poškození přírody tak obrovský, že nelze zabránit umírání stromů, pouze proces rozpadu tlumit za cenu rozsáhlých holin.

Monitoring horských smrčin naopak podle ředitele správy parku Františka Krejčího dokládá, že mladé stromky se na Šumavě ujímají. Nikde není problém s tím, že by se porost přirozeně neomlazoval. Nová generace smrkového lesa na Šumavě prospívá, uvedl na dnešní tiskové konferenci. Plocha kůrovcových souší v bezzásahových pásmech je kolem dvou procent. Tempo přirozené obnovy je tak vysoké, že je rychlejší než odumírání lesa, řekl.

ČTĚTE TAKÉ: Nezvyklá cesta šumavskou přírodou

"Kdo není líný a jde se podívat do lesa, vidí, že tam dochází k obnově lesa a to daleko efektivněji než při umělém zakládání lesa," doplnil ho Bursík. Už v 90. letech podle něj studie prokázaly, že holiny vzniklé vykácením jsou nebezpečné, protože při větrných kalamitách kolem nich vznikají další.

Foto: ČTK, Robert Zlatohlávek

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ