Ministru školství Plagovi už nevěřím, říká Kateřina Valachová

Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) se tvrdě pustila do svého nástupce Roberta Plagy (ANO). Vyčítá mu mimo jiné chaotické rušení státní maturity z matematiky či nezájem o učitele. "Tak negativně jako Robert Plaga bych si nikdy o učitelích mluvit nedovolila," říká místopředsedkyně školského výboru sněmovny.

Čekají české školství v roce 2020 revoluční změny?

Nikoli revoluční, ale poměrně velké ano. Od nového roku začala naplno platit ještě mnou prosazená reforma financování regionálního školství. Hlavní změna spočívá v tom, že mateřské, základní a střední školy konečně budou mít jistotu, že dostanou takové peníze, které schválí vláda a sněmovna v rámci státního rozpočtu. Peníze již nebudou vypočítávány na základě počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin. Pozitivní je, že ředitel školy bude již na začátku roku vědět, s jakými financemi může počítat, a bude mít také představu o rozpočtu na několik let dopředu tak, aby si mohl rozplánovat financování školy. Bude moci efektivněji pracovat na zkvalitnění a zefektivnění učitelského týmu.

Problémem českého regionálního školství jsou velké rozdíly v kvalitě výuky mezi jednotlivými kraji a oblastmi. To nám vyčetla i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyřeší to reforma?

Nevyřeší, ale rozhodně pomůže. Problémem až dosud bylo, že školy napříč republikou dostávaly za výuku různé množství peněz. A peníze samozřejmě také hrají velkou roli v kvalitě výuky - ať už jde o vybavení školy, nebo možnosti snížit počet dětí ve třídě. Bylo nespravedlivé, že některé školy dostávaly za výuku výrazně více než školy jiné. Byla to právě OECD, kdo nám doporučil co nejrychleji zavést reformu financování regionálního školství. A potěšilo mě, že mnou prosazená reforma nakonec byla ze strany OECD i kladně vnímána.

Bude to ale stačit?

Start změny financování neznamená, že teď nastane ráj na zemi. Protože my tomu říkáme vznešeně reforma, ovšem v podstatě jde o zcela obyčejné zavedení férového financování škol. Ale je to základ, startovní čára. Teď musíme pracovat na tom, abychom si řekli, jaký bude standard pro jednotlivé stupně škol. Kolik chceme dětí ve třídě? Jak má vypadat pedagogický tým 21. století? A neměl by v něm být vedle učitelů i někdo navíc? Třeba školní psychologové, metodici školní prevence, sociální pedagogové? Ještě nás toho dost čeká. Byla bych ale ráda, pokud bychom na tyto otázky znali odpovědi a měli hotovo nejpozději do roku 2022.

Změnu jste prosadila před třemi lety. Proč tedy ještě ty odpovědi neznáme? Co ty tři roky ministerstvo dělalo?

Objektivním důvodem je, že školy potřebovaly na přípravu na nový systém financování více času. I proto se odložil - podle mého původního záměru měly školy dostávat peníze podle nového vzoru již od září 2018, nakonec tedy jde o leden 2020. A pokud jde o práci ministerstva: vláda se ve vládním prohlášení zavázala, že budeme mít jasno do konce volebního období v roce 2021. Neboli sama s napětím čekám, co ministerstvo předloží a jakými kroky na změnu financování naváže. Už mu zbývají jen dva roky.

Peníze byly hlavním tématem loňské stávky pedagogů. Veřejnost její důvod - tedy zvýšení platů učitelů pouze o osm procent namísto původně slíbených patnácti - příliš nechápala. Jak jste to vnímala vy?

Jsem rozpolcená. Je totiž pravda, že do školství a na platy učitelů jde rekordní částka ze státního rozpočtu. Ale to, jak se pan předseda vlády Andrej Babiš chlubí ve svých prohlášeních, div že nenechá vyvěsit státní prapory, mi přijde trochu přehnané. Už proto, že argument rekordního zvýšení se používá už od roku 2016. O rekordní částce jsem hovořila už tehdy já. Takže opakovat to stále dokola už mi nepřijde moc fér. Už z toho důvodu, že bychom se s ostatními politiky neměli předhánět v tom, kdo pošle víc a kdo to bombastičtěji představí veřejnosti, ale že bychom si měli dokázat odpovědět na to, zda i to "rekordní zvýšení" stačí. A já jsem přesvědčena, že nestačí. I proto jsem učitele a učitelky ve stávce nakonec podpořila.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) protest učitelů označil za "debakl odborů". Co jste si v té chvíli řekla?

Budu upřímná: to se mi vůbec nelíbilo. Až mě to rozzuřilo. Šlo o absolutně nevhodné a necitlivé vyjádření. Učitelé a učitelky se vyznačují tím, že mají holubičí povahu. Kdyby ji neměli, těžko by na nich mohly posledních dvacet let vlády dřevo štípat. Ostatní zaměstnanci státu v minulosti protestovali a stávkovali i za menší věci, než je platové ohodnocení. A nikdo si nedovolil jim říkat, že je to debakl, že to snad nemají dělat (zvyšuje hlas). Vůbec mi nepřijde normální, že dokonce resortní ministr znevažuje tisíce pracujících lidí. Robert Plaga se podle mého názoru snažil odvést pozornost od toho, že v minulém roce zpackal jednání s řediteli škol, s pedagogy, odbornými společnostmi i vládními kolegy. Že nezajistil, co bylo učitelům v minulosti slíbeno. Tak přišel se silným vyjádřením. Mimochodem, v době stávky jsem byla v zahraničí, a dokonce i tam si tohoto výroku českého ministra všimli. Tamní politici mi říkali, že u nich by něco takového mohlo vést k vládní výměně. Pevně věřím, že se taková situace už letos nebude opakovat. A teď jsem se zase trochu rozohnila. Promiňte, já bych si v životě takhle o učitelích a učitelkách mluvit nedovolila. Nikdy.

Předseda školských odborů František Dobšík řekl, že ho překvapila informace z vlády. Ministr školství tam prý za vyšší rozpočet pro školy vůbec nebojoval, takže je logické, že se nakonec nenašlo tolik peněz, aby se učitelům přidalo, jak se slíbilo. Myslíte si to také?

A to je přesně důvod, proč to panu předsedovi vlády Babišovi ani ministryni financí Aleně Schillerové zase tolik nevyčítám. Chápu, že nemohou vidět jen školství. Musejí vnímat státní rozpočet jako celek. Ale že se za požadavky školské veřejnosti nepostaví ministr školství, to je tak trochu rarita. To mi hlava nebere. Myslím, že kdybyste se pana Babiše zeptal na zkušenosti se mnou coby ministryní, dosvědčí vám, že jsem chvílemi byla až urputná.

Velkým tématem je zrušení povinné státní maturity z matematiky. Prosazuje ho ministr Plaga a vy jste ho za to zkritizovala. Co konkrétně vám na návrhu vadí?

Ráda bych to zasadila do kontextu. Už když jsem byla ministryní, akceptovala jsem shodu mezi odborníky, učiteli a odbornými společnostmi, podle nichž měly být matematika a cizí jazyk povinnými maturitními předměty. Prosadila jsem ale pětileté odložení do roku 2022. Chtěla jsem být férová ke studentům - ten rok měli mít poprvé plošné a jednotné přijímací zkoušky na střední školu, kde si mohli poprvé zkusit, jak na tom s matematikou jsou. Už v době, kdy si dávali přihlášku na školu, věděli, zda budou muset zakončit školu maturitou z matematiky, protože jsem definovala a prosadila výjimky z těchto škol: umělecké, zdravotnické, sociální práce a pedagogické školy. Dosáhli jsme toho, že dnes už na středních školách nenajdete studenta, který by nevěděl, že podle platného zákona má maturovat z matematiky. Když bitva o odklad dopadla úspěšně - a že jsem to ve sněmovně neměla jednoduché -, naivně jsem si oddechla. Shodli jsme se na kompromisu, mohlo to fungovat. Když jsem z ministerstva odcházela, zůstal tam po mně seznam úkolů, které je třeba dokončit, aby studenti opravdu mohli maturovat a politická reprezentace měla klidné spaní. Resort získal mým odkladem celkem pět let, aby se dané úkoly splnily. Teď se pomalu blížíme ke konci tohoto období a vidíme, že to odpracované nebylo.

Něco se zvrtlo?

Loni v červenci ministerstvo tvrdilo, že povinná maturita z matematiky se bude konat tak, jak stanovuje zákon. V srpnu došlo k obratu - pan ministr na tiskové konferenci řekl, že ji chce zrušit. Při jeho zdůvodnění jsem mimo jiné zjistila, že z toho seznamu úkolů se takřka nic neprovedlo, že jsme se za ty roky skoro nikam neposunuli. To ale stále není důvod ke zrušení maturity z matematiky.

Vy jste se to podobně jako školské odbory dozvěděla z tiskové konference?

Ano. A to jsem koaliční poslankyně a místopředsedkyně školského výboru. Z nastalé situace vůbec nemám radost. Ukázalo se totiž, že návrh pana Plagy není většinovou vůlí sněmovny. Není dobře, pokud si ministr pro své záměry nenajde v parlamentu většinu, a není dobře, pokud se na novele zákona neshodnou ani vládní poslanci. Pět let jsme žili bez nejistoty, co s maturitami. A teď - kvůli ministrovi školství - je nejistota zpátky. Jsme ve stavu, kdy studenti ani učitelé opět nevědí. To je špatně.

Měla jste možnost s panem ministrem na toto téma hovořit?

Neměla. Pan ministr to totiž opravdu nikomu neřekl dopředu. Dokonce na podvýboru pro regionální školství loni v červenci jsme byli ubezpečováni, že k žádným změnám v maturitách nedojde. Na školském výboru nám o tom také nikdo neřekl. Ptala jsem se kolegů a o zrušení povinné maturity z matematiky neměli informace ani poslanci z hnutí ANO. Podle mého názoru se bude muset vedení školského výboru v lednu či únoru s panem ministrem sejít a vyříkat si, co bude dál. Protože jsme menšinová vláda, a já na plénu sněmovny tedy většinu pro zrušení maturity z matematiky opravdu neviděla.

Na plénu sněmovny jste při projednávání novely dokonce plamenně osočila pana ministra, že nepracuje...

Ano, což ho naštvalo. Ale měla jsem pravdu a stojím za tím. Nepracuje. To, co se mělo k maturitám udělat, se za dobu, co je ministrem, neudělalo. Vám přijde normální nezajistit si podporu ani ve vlastní straně? Nepředjednat zákon s poslanci alespoň z příslušného výboru? Měnit názor z měsíce na měsíc?

Jak to tedy nakonec dopadne? Máte nějaký tip?

Osobně se domnívám, že většina pro prosazení této změny ve sněmovně neexistuje. Já se budu snažit najít s kolegy z ANO nějaký kompromis. Například další mírný odklad. Takový, který by školám navrátil jistotu a zároveň panu ministrovi dal další čas k tomu, aby mohl na věci pracovat.

V září 2018 jste mi řekla, že ministr Plaga má vaši plnou důvěru. Předseda odborů Dobšík tvrdí, že dnes by si za podporu ministra dal facku. Dala byste si za "plnou důvěru" dnes facku i vy?

(Smutné pousmání) Tehdy jsem mluvila nejen o plné důvěře, ale také o plné podpoře ve všem, co by mohlo zlepšit české školství. Zahrávat si ale s učiteli? To školství nezlepší. Zahrávat si se studenty? S maturitou, která je pro ně velmi důležitá? To je k nim strašně nefér. Školství to nezlepší! Už jsem toho ve sněmovně zažila tolik, že panu ministrovi nevěřím. Moc bych si přála, aby to bylo jinak. Protože dřív jsem za něho opravdu bojovala. Snad i více než poslanci jeho vlastní politické strany. Sama jsem z toho smutná.

Pozoruhodný rozhovor na konci roku 2019 přinesly Lidové noviny. Za ministra tu o představách resortu v roce 2020 hovořil ředitel kanceláře ministra školství Jaromír Beran. Mluvil o tom, že klíčovým úkolem ministerstva bude redukovat množství látky, které se děti mají učit. Souhlasíte s takovým plánem?

(Úsměv) Když jsem se stala ministryní, hrozně jsem se při debatách s učiteli podivovala, proč jsou tak skeptičtí ke všem strategickým dokumentům a plánům ministra. Vlastně jim bylo jedno, co jim tam vyprávím, protože oni už po mnoha letech zkušeností věděli, že se nestane vůbec nic... Že stejně nakonec budou u tabule na všechno sami. Dnes, po letech, už té jejich skepsi rozumím. Těch pozitivních změn bylo v posledních desetiletích opravdu pramálo. A k té redukci učiva: myslím, že je tak trochu jedno, co říká pan ředitel kanceláře. To vlastně nikoho moc nezajímá. Důležitý je výsledek, kterého bychom měli dosáhnout. A ten jsme schopni odhadnout za pomoci zdravého selského rozumu: potřebujeme učitele, jenž rád chodí do práce, a děti, kterým se ze školy vlastně ani nechce, jak moc je to tam baví...