Ve dvanácti evropských zemích se většina mladých lidí v posledních letech neztotožňuje s žádným náboženstvím. Nejvíce to pak platí o Česku, kde se 91 procent respondentů ve věku 16 až 29 let označilo za osoby bez vyznání.
Uvádí to nová studie britského profesora teologie Stephena Bullivanta vycházející z dat shromážděných v letech 2014 a 2016 v rámci projektu European Social Survey.
Nejvíce mladých věřících mělo z 22 zkoumaných evropských zemí Polsko, kde se 82 procent respondentů označilo za křesťany, polovina jich zároveň uvedla, že se alespoň jednou týdně modlí mimo bohoslužby. I v Česku se všichni mladí věřící podle výzkumu hlásí ke křesťanství, bylo jich však jen devět procent. Sedm z deseti Čechů uvedlo, že se vyjma mimořádných událostí nikdy nezúčastnilo náboženských obřadů.
V podílu ateistů je ve studii za ČR s poměrně značným odstupem Estonsko (80 procent), následované Švédskem, Nizozemskem a Británií. Na opačném konci hodnocení se kromě Polska nachází Litva (25 procent) a Rakousko (37 procent).
Náboženství podle autora analýzy v Evropě "skomírá". "Mladí dospělí, s některými zřejmými výjimkami, se čím dál tím méně ztotožňují s náboženstvím nebo jej praktikují," řekl Bullivant listu The Guardian. "Křesťanství jako výchozí norma je pryč, a to nejspíš nadobro, nebo alespoň na příštích sto let," dodal. Náboženská identita už se podle badatele St Mary's University v Twickenhamu nepřenáší z rodičů na děti.
Mezi jednotlivými zeměmi jsou však značné rozdíly, nejen v podílu mladých věřících, ale také v míře jejich angažovanosti v duchovním životě. Bullivant odhaduje, že za dvacet nebo třicet let budou členské základny hlavních církví ještě menší, ale zbývající stoupenci budou silně oddaní.
