Mladí Češi šetří, žijí s rodiči

Češi patří mezi národy s největším smyslem pro rodinný život. S rodiči totiž v Česku žije 70,3 procenta mladých lidí mezi 15 až 29 roky věku. Například v Německu je to pouze 55,6 procenta a ve Spojených státech 66,6 procenta osob stejného věku. Vyplývá to ze statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Cooperation and Development - OECD).

Nejméně se podle OECD na svou původní rodinu spoléhají mladí Kanaďané. Domácího krbu svých rodičů se totiž drží pouze 30,9 procenta z nich. Poměrné málo mladých lidí zůstává u svých rodičů také v severských evropských zemích. Naopak nejvíce se "drží máminy sukně" mladí Italové a Slovinci. V prvním případě jich doma setrvává 80,6 procenta a ve druhém 46,4 procenta. Průměr zemí OECD je 55,6 procenta. Na sousedním Slovensku žije s rodiči 76,2 procenta mladých.

Častým důvodem, proč se mladým lidem nechce zakládat vlastní domácnosti je studium a vysoké životní náklady, které je po opuštění rodinného krbu čeká. "Rostoucí nejistota, s níž se mladí lidé potýkají hned na počátku své kariéry, je může odradit od dosažení tradiční známky dospělosti. Zajištění stálého zaměstnání je totiž často spojené s rozhodnutím opustit rodiče," konstatuje OECD ve své studii Society at a Glance 2016.

Podle jejích statistik tak bylo bez práce 34,3 procenta Čechů mezi 15 až 29 roky věku, kteří školu opustili maximálně rok před zpracováním studie. V tomto ohledu ale na tom je Česko dvanácté nejhorší ze sledovaných zemí. Nejpostiženější bylo Řecko s podílem 72,6 procenta, nejméně postižený pak Island s osmi procenty nezaměstnaných mladých lidí vycházejících ze škol. U sousedních Slováků tento podíl činil 43,6 procenta.

Na druhou stranu jsou na tom mladí Češi nejlépe, co se týká chudoby. Pod její hranicí (mají na živobytí méně, než činí polovina mediánu příjmů domácností v dané zemi) zde žije pouze 4,9 procenta z nich. U Slováků je to 8,5 procenta.

I tento nízký podíl chudých lidí mezi mladými V Česku je možná daný tím, že často žijí u rodičů. Paradoxně nejhůře na tom jsou totiž mladí Norové, kterých žilo pod hranicí chudoby 24,4 procenta. Právě oni patří mezi ty, kteří se nejčastěji emancipují od rodičů. Zde je nutné podotknout, že u chudoby nejde o porovnání jednotlivých zemí mezi sebou, ale o komparaci v rámci každého státu.