Po šesti letech opouští Jitka Seitlová (58) funkci zástupkyně ombudsmana. O své práci, ve které jí chce nahradit poslanec za ČSSD Stanislav Křeček, právní expert Filip Dienstbier nebo bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, říká, že je to služba lidem. Veřejný život Seitlová opustit nechce. V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ připouští, že se vrátí do politiky.
Po šesti letech končíte ve funkci zástupkyně ombudsmana. Jak toto období hodnotíte?
To nezáleží tak úplně na mně. To záleží na těch, kterých se má činnost dotýkala. Sama si myslím, že jsem v rámci kompetencí, které mi byly svěřeny veřejným ochráncem práv, učinila, co bylo možné. Nezabývali jsme se málo věcmi. Řekla bych, že to bylo asi osmdesát témat. Je toho hrozně moc.
Co vy osobně považujete za největší úspěch?
Těch případů byly stovky. Každý ten případ znamená pro toho člověka, kterého se to týká, hrozně moc, byť obecně je to jen detail. Činnost ombudsmana spočívá především v řešení těchto věcí, kdy úřady jsou nečinné nebo nekonají, jak by měly. Já bych řekla, že našich podnětů bylo hodně. Máme lepší stížnostní systém v oblasti zdravotnictví. Velmi jsem se zasadila o to, aby se změnil zákon o exekutorech, zlepšili jsme zákon o ochraně spotřebitele. Vzpomeňme na prodávaná auta v bazarech, které musejí ukazovat, kolik ujela kilometrů, nebo práva na informace, které se týkají kvality prodávaného benzinu.
A co si myslíte, že naopak kancelář veřejného ochránce práv dostatečně nezvládla?
Například zákon o odpadech, kdy v roce 2008 zasedala bezpečnostní rada státu s tím, že není dostatečně zajištěno a chráněno to, aby při likvidaci chemických látek nevznikaly škody, aby se k nám nedovážely odpady. Tam bohužel - přestože ten zákon byl třikrát v Poslanecké sněmovně - k nápravě nedošlo. Teď čekám, že přijde nový zákon.
Někteří zákonodárci vám však vyčítají, že s parlamentem na přípravě zákonů dostatečně nespolupracujete.
My jsme součástí připomínkového řízení, takže mnoho věcí, které veřejný ochránce práv namítá, nebo kde vidí, že existuje problém, tak už v rámci připomínkového řízení řeší. Nemyslím si, že bychom nespolupracovali se zákonodárci. Kdykoliv se na mě nějaký poslanec nebo senátor obrátil, vždy jsme navázali spolupráci a snažili se přednostně ty věci řešit. Nevím, z jaké strany ty připomínky přišly.
Spolupráci mezi parlamentem a kanceláří ombudsmana kritizoval například poslanec Stanislav Křeček (ČSSD), kterého Senát navrhl na vaši ´funkci.
Já nedostala od pana poslance nikdy žádný požadavek, nikdy mě nekontaktoval. Každopádně každý rok dáváme Poslanecké sněmovně souhrnnou zprávu, která se projednává. Kdokoliv z poslanců si může vybrat jakékoliv téma, které je neřešené. Kdykoliv je možné z toho vycházet a právní úpravu připravit. Pan poslanec se zabývá především otázkou nájmů a bytů (Stanislav Křeček byl dlouholetý předseda Sdružení nájemníků - pozn. red.) a státní správa nemá v této oblasti přílišnou kompetenci.
Kdo by vás měl nahradit ve funkci zástupce ombudsmana: Křeček, expert na správní právo Filip Dienstbier, nebo bývalá nejvyšší žalobkyně Renáta Vesecká?
Každý z těch kandidátů má svá pozitiva a negativa. Nechci se vyjadřovat k tomu, kdo by to měl být. Měl by to být člověk důvěryhodný, nestranný a ochotný a vstřícný věnovat se těm stovkám a tisícům lidí, kteří se na nás obracejí. Není to jen o právu, je to také o ochotě a vstřícnosti. Být zástupcem nebo ochráncem, to není jen o tom být právníkem. Je to služba lidem.
Souhlasíte s postojem veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského, že v případě, že poslanci zvolí za jeho zástupce Veseckou nebo Křečka, zváží rezignaci?
To je věc pana doktora. Já se k tomu nebudu vyjadřovat. Já nejsem příznivcem rezignací, považuji to za nejkrajnější řešení.
Čemu se budete věnovat vy?
Já už mám pomalu nárok na zasloužený odpočinek. Nemám konkrétní představu, nechám si to projít hlavou. To, co se kolem mě děje, mi není lhostejné. Možná se do nějaké veřejné nebo politické debaty zase zapojím.
Řadu let jste byla senátorkou. Je možné, že se vrátíte do politiky?
Nevylučuji to, ale nevypadá pro mě zvenku moc pěkně. Dál bych řešila věci, co se podle mě mají vyřešit. Stranické vize jsou pěkné, ale jde o to, aby lidem skutečně pomohly. Lidé by měli mít pocit, že je právo vymahatelné a že je možnost domoci se spravedlnosti. Na tom je ještě strašně moc práce.
