Především upozornit na protikomunistickou demonstraci, která se bude konat v pondělí v podvečer na pražském Staroměstském náměstí, přišli v neděli na stejné místo zástupci občanské iniciativy Bez komunistů.cz. Protest se odehraje symbolicky v den 65. výročí komunistického převratu v roce 1948. Představitelé iniciativy chtějí zároveň vyzvat vládu, aby dala podnět Nejvyššímu správnímu soudu k posouzení protiprávnosti KSČM.
Součástí akce jsou i petice, které v některých regionech vyzývají komunisty k odstoupení z krajských rad. Další protest připravují aktivisté na 8. březen, kdy si připomenou politické vraždy žen za komunismu. V neděli večer se také koná u památníku na Újezdě tradiční pietní vzpomínka Nezapomeňme na oběti komunismu.
Kromě výzvy ke zrušení komunistické strany, chtějí aktivisté také v pondělí vyzvat ČSSD, aby se nespojovala v krajských a jiných koalicích s komunistickou stranou. Výzvu sociálním demokratům by měli účastníci demonstrace odnést v pondělí večer, po jejím skončení.
Demonstrace je společnou akcí občanských protikomunistických iniciativ, z nichž většina vznikla po loňských krajských volbách. Sdružily se do platformy Bez komunistů.cz. Sérii demonstrací pořádaly už v lednu v rámci Palachova týdne.
Demonstrace bude spojena s happeningem - jak by Česko vypadalo, kdyby v roce 1948 zvítězila demokracie a nenastalo více než 40 let komunismu. Následky režimu jsou podle Marka stále přítomny ve společenském životě. "Dokonce se teď komunisté v té staré, rigidní a nijak nezreformované straně dostávají do vlád, krajů a navíc mají leckteří zájem se dostat do vlády celostátní. Máme proto motto komunismus do 21. století nepatří," řekl zástupce iniciativy Petr Marek novinářům.
Na Staroměstské náměstí, kde byly na haldách sněhu namalovány nápisy bez - komunismu.cz, dorazila pětice aktivistů a několik dalších lidí. Mezi nimi i bývalý politický vězeň František Teplý z Kolínska, který byl odsouzen na 14 let v komunistickém lágru za údajnou špionáž na vojně. Vězněn byl nakonec téměř šest let v příbramských a jáchymovských věznicích.
"Když se řekne Jáchymov a lágr Nikolaj, běhá mi mráz po zádech. Já jsem věřil, že Nikolaj nepřežiju. Naštěstí se před Vánocemi v roce 1950 přemisťovaly dva autobusy vězňů na nově otevřené šachty na Příbram, tam jsem byl až do velké amnestie v roce 1960," uvedl. Ačkoli vystudoval na učitele, do sametové revoluce se živil jako dělník.
