Jaké nemoci nás provázejí od kolébky do hrobu? Jaké soužení přinese mládí, co nás potká ve středním věku, jak bude vypadat náš chorobopis na prahu šedesátky? "S přibýváním seniorů se rozroste množství nádorů a infarktů. Medicína si s nimi ale poradí," předpovídá šéf brněnského Institutu biostatistiky a analýz Ladislav Dušek a dodává: "Jednou možná budeme umírat na odvápnění kostí."
Stačí, aby se upustilo od některých zažitých návyků, a léta zažehnané choroby tu máme zpátky, varuje profesor Jan Lebl, šéf pediatrické kliniky pražské FN Motol. Jde například o křivici, kterou způsobuje nedostatek vitaminu D, a dysfunkci štítné žlázy z chybějícího jódu.
Křivice byla v minulosti v našem mírném pásmu, kde je málo slunečního svitu, a tedy vitaminu D, téměř všudypřítomná. U dětí způsobovala deformování kostí, zpomalení růstu a zakřivení končetin. V první polovině 20. století se proto začal dětem podávat rybí tuk, dnes dostávají kojenci vitamin D v pravidelných dávkách kapek.
Podobné je to s jódem, který se nachází především v mořské vodě, takže ho u nás býval nedostatek. "Lidem pak rostla štítná žláza a objevovala se struma, lidově vole," říká lékař. I František Palacký podle něj nosil nákrčník proto, že měl vole a maskoval ho. Další lidé zaplatili nedostatek jódu nízkým vzrůstem a intelektem.
"Po válce se začal jód přidávat uměle do soli a přidává se tam dodnes. Pokud by se s tím přestalo, takzvaný endemický kretenismus se do Česka rychle vrátí," upozorňuje profesor Lebl.
* Jakými chorobami trpěli naši předci?
* Jaké nemoci sužují nás a proč?
* Jak bude náš chorobopis vypadat na prahu šedesátky?
* Na co jednou všichni umřeme?
* Co dělat, abychom hrozbu nemoci odvrátili?
Na tyto otázky odpoví vydání časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 19. září.
