Ministerstvo vnitra slibuje, že od letošního února si lidé budou moci snadněji zjistit, zda si o nich StB vedla spis. Pomoci jim má Ústav pro studium totalitní minulosti, který bude spravovat archiv s digitalizovanými písemnostmi StB. Část dokumentů však bude i nadále tajná.
„Poznat, pochopit a vyrovnat se." Tak znělo motto Langerova projektu s názvem „Otevřená minulost", který ministr prohlásil za skončený. Stejnými slovy zahájil i bilancování ročního úsilí svého úřadu. „Všechny cíle, které jsme si vytyčili, jsme také splnili, naše společnost se zbaví třináctých komnat. Digitalizace části archivu v těchto dnech skončila," řekl Langer na páteční tiskové konferenci.
Digitalizace a centralizace písemností zásadně zjednoduší lustrace nebo spolupráci s Národním bezpečnostním úřadem, který prověřuje, jestli se vybraní lidé mohou dostat k tajným písemnostem. Také žadatelé o svazky StB se budou k písemnostem archivu vnitra a zpravodajských služeb dostávat snáz. „Až na výjimky zpřístupníme od února veřejnosti většinu archiválií," nechal se slyšet Langer.
Ne všechny spisy budou přístupné
Rozvědka si tak ponechá necelých pět procent dokumentů StB. Výjimky se budou vztahovat na ty dokumenty, jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit bezpečnost České republiky. „Jde o citlivé informace, které podléhají určitému stupni utajení. Mohou se týkat třeba Blízkého východu," uvedl příklad spisů, na které veřejnost nedosáhne, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. „Jakmile pominou podmínky pro utajení, přejdou informace do archivu," dodal.
Žadatelé o svazky StB budou spokojenější
Nově vytvořená elektronická databáze už nyní obsahuje 900 tisíc evidenčních karet, neboli odkazů na existující či zničené spisy StB, ze všech papírových databází. Doposud úředníci složitě hledali jen v papírových archivech, které nebyly vzájemně propojené. „Často se proto stávalo, že úředník nenalezl žádný záznam jen proto, že se do některé z databází nedostal," popisuje dosavadní způsob lustrování Žáček. Propojení databází by mělo s nepořádkem v evidenci spisů skoncovat. Žáček věří, že do budoucna ubude stížností.
Digitalizace měla proběhnout dříve
Podle šéfa ústavu, který bude mít správu archivu na starosti, měla digitalizace proběhnout již v devadesátých letech. „Chyběla ovšem politická vůle," říká Žáček. Právě skutečnost, že rozhodnutí přišlo až osmnáct let po pádu komunismu, může podle něj za to, že dnes nemá nikdo přehled o celkovém počtu spisů. „Nelze odhadnout, kolik evidenčních karet se nakonec v databázi objeví, až Úřad pro studium totalitních režimů převezme všechny složky," říká Žáček. Langer se domnívá, že osob, kterých se činnost StB dotkla, může být až dva miliony.
Do konce ledna má Žákův úřad převzít všechny spisy spadající do jeho kompetence. Plánuje se, že bude spravovat archivy ministerstva vnitra, obrany, spravedlnosti a také zpravodajských služeb. Počet zaměstnanců, které úřad nabere nedokázal Žáček odhadnout: „Vše se bude odvíjet od toho, kolik písemností ústav shromáždí."
V další fázi se chystá Ústav pro studium totalitních režimů digitalizovat vedle evidenčních karet také jednotlivé spisy. Podle Žáčka by do dvou až tří let mohly být digitalizovány všechny materiály, které kdy StB vytvořila. Již nyní ředitel ústavu plánuje tendr na firmu, která by digitalizaci všech písemností provedla. Ústav, který se bude zabývat obdobím komunismu a nacismu, začne oficiálně fungovat od 1. února.
Foto: ČTK
