Některým lidem po pracovním úrazu nebo s nemocí z povolání, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných, už pravděpodobně nebude klesat s růstem minimální mzdy náhrada výdělku. Sněmovna ve středu schválila vládní novelu zákoníku práce, která náhrady sjednotí. Nyní se liší podle toho, u které ze dvou pojišťoven je bývalý pracovníkův zaměstnavatel pojištěný. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Sněmovna do vládní novely vložila navzdory nesouhlasu ministryně práce a sociálních věcí Jaroslavy Němcové (ANO) úpravu Víta Kaňkovského (KDU-ČSL), jež řeší situaci nezaměstnaných lidí s náhradou výdělku, kteří si najdou práci a po čase ji ztratí. Při stanovování náhrady by se vycházelo z původní výše minimální mzdy, nikoli z aktuální, jež by mohla být vyšší, čímž by náhrada klesla.
Němcová uvedla, že úprava způsobí bezdůvodné rozdíly mezi skupinami poškozených lidí, hrozily by navíc podle ní soudní spory. Naopak například Jiří Hájek z hnutí ANO se Kaňkovského pozměňovacího návrhu zastal. Je podle něho motivační a umožní, aby lidé pracovali.
Náhrada výdělku představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem či onemocněním z povolání a příjmem po zranění či nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Rozdíl zaměstnavatelé dorovnávají z pojištění. U nezaměstnaných se jako základ pro výpočet bere minimální mzda.
Zaměstnavatelé se nyní pojišťují u dvou komerčních pojišťoven - České pojišťovny a Kooperativy. Česká pojišťovna při stanovení náhrady u nezaměstnaných vychází z aktuální minimální mzdy, která v posledních letech každoročně roste. Do konce loňska činila 11 tisíc korun, letos 12 200 korun. Vyplácená částka se tak po každém zvýšení nejnižšího výdělku snižuje. Kooperativa bere v potaz minimální mzdu, která byla v době, kdy se pracovník po úrazu či s nemocí z povolání zařadil mezi uchazeče o práci. Náhrada se tak každý rok nemění. Nově by se náhrada nezaměstnaným počítala ze zákona z minimální mzdy, která se platila v den jejich zařazení do evidence úřadu práce.
