Nahrávky Béma a Janouška nemohou být důkazem, míní Wagnerová

Záznamy rozhovorů mezi lobbistou Romanem Janouškem a bývalým pražským primátorem Pavlem Bémem, které údajně pořídila Bezpečnostní informační služba, se u případného soudního jednání zřejmě nebudou moci stát důkazem trestného činu. Lidovým novinám to sdělili bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová a náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška. Obsahem nahrávek se zabývá několik policejních útvarů, prověřují například podezření z pletich.

Podle expertů nelze stíhání opírat o důkaz odposlechem, u něhož nelze ověřit, že vznikl v souladu s trestním řádem. Jestliže se skutečně prokáže, že nahrávky pořídila BIS, nebude je prý u soudu možno použít jako důkaz.

"Můj názor je, že nahrávky se dostaly záhadným způsobem na veřejnost. Nemohou být proto použity jako důkazní materiál," řekla Wagnerová.

Náměstek ministra vnitra má stejný názor. "Pokud by byl tento záznam od zpravodajské služby, nemůže být použit před soudem. Tak hovoří zákon, a přestože se to zdá kontroverzní a absurdní, tento mechanismus platí v celé Evropě," uvedl Hruška.

List připomíná, že Ústavní soud už dříve nepřipustil využívat záznamy odposlechů pořízené zpravodajskými službami v kauze údajné korupce při zadávání zakázek na ministerstvu obrany.

Odposlechy hovorů mezi Bémem, Janouškem a někdejším magistrátním úředníkem Peterem Ďuricou zveřejnil deník Mladá fronta Dnes. Ukazují na Janouškův vliv na řízení metropole.

Pocházejí z roku 2007; podle listu je pořídila s povolením soudu BIS a o dva roky později je prý získala bezpečnostní agentura ABL, kterou dříve vlastnil šéf poslanců Věcí veřejných Vít Bárta. Záznamy ukazují Janouškův vliv na dění na magistrátu, uvnitř ODS nebo tehdejší vlády. Podle odposlechů Janoušek v Praze spolurozhodoval o prodeji majetku, o územním plánu či o vedení akciových společností hlavního města Prahy. Zajišťoval také někdejšímu primátoru Bémovi zahraniční cesty, schůzky s politiky či nákupy luxusního zboží.