Nájemné podraží. Někde až o čtyřicet procent

Kolem regulovaného nájemného je v posledních týdnech rušno. Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo kalkulačku, která ukazuje, o kolik mohou majitelé jednostranně zvýšit nájem: v některých regionech je to až o 40 procent. Štrasburský soud vyzval českou vládu, aby do září vysvětlila, zda jsou stížnosti českých majitelů realit odůvodněné. A ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek ohlásil, že chce umožnit majitelům, aby dávali nájemníkům výpověď bez udání důvodu.

Zdražování ani výpovědi se nelíbí Sdružení nájemníků ČR. "Největší dopad to bude mít na důchodce, což značí vážný sociální problém," říká předseda sdružení Stanislav Křeček. Zatím se nedá říci, o kolik ceny regulovaných nájmů vzrostou.

Loni mohli majitelé jednostranně zdražovat poprvé. "V květnu zaznamenal Český statistický úřad přírůstek regulovaného nájemného proti stejnému období loňského roku o 11,4 procenta. Jaký bude skutečný meziroční růst nájemného mezi roky 2007 a 2008 záleží na mnoha aspektech – zejména na zvyšujícím se počtu těch pronajímatelů a nájemců, kteří se na změně nájemného smluvně dohodnou," vysvětluje Daniela Grabmüllerová, ředitelka odboru bytové politiky.

Zvýšení nájemného: žádná změna k lepšímu

Na začátku července zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj tabulky a interaktivní kalkulačku, kde si majitelé i nájemníci mohou spočítat maximální možné jednostranné zvýšení nájemného. To se v mnoha regionech pohybuje až v desítkách procent. Například v Českých Budějovicích se dá čekat zdražení až o 40 procent, v některých lokalitách Prahy až o 35 procent.

Majitelé domů s nárůstem přesto spokojeni nejsou. "Hlavním problémem je to, že částky nerespektují takzvané záchovné nájemné, které je stanoveno na 50 korun za m² za měsíc. V Ústí nad Labem je cílová cena stanovena na 22 korun, v menších obcích Královéhradeckého kraje dokonce na necelých 16 korun," říká místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin.

Cílové nájemné, které by měli lidé platit v roce 2010, se totiž odvozuje z tržní hodnoty bytů: mělo by činit 5 procent této částky (u bytů snížené kvality 4,5 procenta). Tržní hodnotu přitom ministerstvo pro místní rozvoj vypočítává na základě podkladů dodaných z finančních úřadů, statistického úřadu a ministerstva financí. "Zveřejněné základní ceny bytů nejsou vůbec přesvědčivé. Nejen tím, že jsou ve většině případů oproti skutečným cenám podhodnocené, ale nedůvěru budí už jenom to, že například pro osm z 28 pražských oblastí jsou uváděné hodnoty naprosto stejné, a to na dvě desetinná místa," komentuje nová čísla Dellin.

Pro tento jev má ministerstvo jednoduché vysvětlení. "Bylo nutné některé oblasti sloučit s jinými, protože v nich nebyly za dané období žádné cenové údaje nebo jich bylo velmi málo," říká Grabmüllerová.

Libor Dellin také poukazuje na to, že v Praze dochází díky výjimkám z koeficientů k paradoxním situacím. V některých městských čtvrtích jsou totiž koeficienty stanoveny níže (místo 5 procent třeba jen na 2,9 procenta). "Ve Veleslavíně nebo Liboci je vyšší cílové regulované nájemné než v nejatraktivnějších částech města, například v Praze 1," upozorňuje.

Nájemníci protestují proti možnosti výpovědí

Ještě nepříjemnější než zvýšení regulovaného nájemného by pro nájemníky mohla být možnost majitelů dávat z nájmu výpověď bez udání důvodu. Tuto novinku chystá do občanského zákoníku ministerstvo spravedlnosti, připravena k projednání by měla být koncem roku.

Podle ministerstva spravedlnosti jsou "regulovaní nájemníci" zbytečně hodně chráněni. Úřad upozorňuje i na to, že není možné nutit pronajímatele, aby proti své vůli zůstával ve smluvním vztahu s nájemníkem.

Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek navrhuje, aby byla výpověď bez udání důvodu dvouletá. To se nelíbí Tomislavu Šimečkovi, předsedovi sdružení majitelů domů, podle něhož by lhůta měla být jen roční.

"Stanovisko ministra Čunka nás vyděsilo, je to jako z jiného světa," komentoval návrh Stanislav Křeček.

Ústavní soud rozhoduje politicky, míní nájemníci

Podle Sdružení nájemníků ČR rozhodují ústavní soudci v Česku často pouze podle svých politických názorů a filozofických přesvědčení. "To je naprosto nešťastný postup Ústavního soudu, který se stylizuje do role zákonodárce a ukládá soudům, aby zákon nahrazovaly," řekl Křeček.

Ústavní soud už totiž patnáctkrát podpořil majitele domů. Dokonce jim doporučil, že v případech, kdy vztah majitelů a nájemníků nenapraví zákonodárci a vlastníci nenajdou zastání ani u soudů, mohou o náhradu škody žalovat stát. Vyrovnání navrhla i právní zástupkyně většiny štrasburských stěžovatelů advokátka Klára Veselá-Samková. Její klienti, tedy asi 4500 majitelů realit, by prý byli ochotni akceptovat náhradu ve výši 50 miliard korun.

Další majitelé realit na podobné vyrovnání přistoupit nechtějí. Očekávají, že jejich ztráty budou plně uhrazeny, protože štrasburský soud už v podobných případech polských a maltských majitelů domů dal za pravdu stěžovatelům.

"Polská realita je však jiná než ta naše," upozorňuje Stanislav Křeček.

Štrasburk jedná, ale pomalu

Státu i majitelům nemovitostí se ozývá i soud ve Štrasburku. Koncem června totiž Českou republiku vyzval, aby se vyjádřila k odůvodněnosti stížnosti majitelů domů a bytů. Celkem těchto stížností u Evropského soudu pro lidská práva leží 59, reprezentují asi 4800 stěžovatelů. "Z tohoto počtu vybral soud čtyři stížnosti, které projedná jako takzvané pilotní kauzy," vysvětluje vládní zmocněnec Vít Schorm, který ve sporu zastupuje Českou republiku.

Stát má nyní čas do 12. září. Do této doby musí shromáždit potřebné materiály od jednotlivých ministerstev, zmapovat rozhodovací praxi vnitrostátních soudů a vypracovat ekonomické analýzy daného problému. Podklady bude poté soud vyhodnocovat. "Lze předpokládat, že toto řízení může trvat i více než dva roky," naznačuje mluvčí ministerstva Zuzana Kuncová.

Ilustrační foto: Robert Zlatohlávek, Jan Zatorsky