Nákupy policejního majetku komplikují nejasné potřeby i peníze

Ministerstvo vnitra neurčilo potřeby policie, což komplikuje nákup a obnovu policejního majetku. Problémem je i nedostatek peněz, na investice totiž chybí téměř 11,4 miliardy korun. Uvádí to pondělní tisková zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil dotační programy v letech 2012 až 2016. 

Ministerstvo ve sledovaném období vyplatilo ze sedmi programů téměř 5,8 miliardy korun. Kontroloři prověřili 31 investičních akcí za více než 864 milionů korun. Podle NKÚ však programy na investice pomohly zajistit potřeby policie pouze částečně: "MV nemělo jasně stanovené potřeby policie; systemizace a standardizace majetku nebyly aktuální nebo vůbec neexistovaly," uvedl úřad. Ministerstvo podle něho také u investic nesledovalo a nevyhodnocovalo jednotkové ceny, i když byly výrazně překročeny.

Peníze v jednotlivých programech byly sice vynaloženy na daný účel, ale potřeby policie to nepokrylo. Může za to právě i nedostatek financí. "Dalším důvodem byl také formální přístup MV k financování programů. Ministerstvo zároveň v minulosti nestanovilo potřeby policie. Jejich určení je přitom základním předpokladem pro lepší plánování toho, kam prostředky na investice směřovat," uvedl NKÚ.

Ministerstvo postupně vytvořilo na rozdělení investic sedm programů. Podle kontrolorů se ovšem svým zaměřením vzájemně překrývaly. První koncepční dokument, který shrnuje potřeby policie, vznikl až v roce 2016. Při přípravě i v průběhu programů tak podle NKÚ ministerstvo nemělo tyto potřeby jasně stanoveny.

"Kvůli změnám priorit policie MV výrazně upravovalo časové, finanční i věcné podmínky některých programů. Vybrané investiční akce se proto odsouvaly," sdělil NKÚ. Například nevyhovující stav hangáru D v Praze-Ruzyni zjistil NKÚ už v roce 2005, poté i v roce 2012. Stejný stav byl i v době ukončení této kontroly, v hangáru se přitom skladuje majetek v řádu několika miliard korun.

Systemizace služebních vozidel je z roku 2008 a neodpovídá aktuální struktuře policie ani jejím požadavkům. Systemizace přitom určuje, kolik vozidel, jakého typu a s jakými parametry policie pro svou činnost potřebuje.

K posouzení efektivnosti jednotlivých akcí financovaných z investičních programů slouží jednotkové ceny. Ministerstvo je ale podle kontrolorů nestanovilo tak, aby se daly k hodnocení použít. Zároveň se při vyhodnocování akcí těmito cenami nezabývalo, a to ani v případě, že byly několikanásobně překročeny. Například pro výstavby, rekonstrukce a modernizace objektů byla jednotková cena 4403 korun na metr krychlový. U stavebních úprav v Praze 7 ale byla skutečná cena 15 207 korun na metr krychlový, jednotkovou cenu tedy překročila téměř 3,5krát, zjistil úřad.

Některé stavební akce financované z investičních programů podle NKÚ nebyly dostatečně připraveny. Proto se zpožďovaly, rostly náklady a byly nutné vícepráce. Například rekonstrukce infrastruktury areálu Zbraslav měla původně stát téměř 21 milionů korun. Po zpracování projektové dokumentace se ale ukázalo, že náklady budou výrazně vyšší a dosáhnou 144 milionů korun. Kvůli nedostatku prostředků tak byla celková rekonstrukce odložena.