Každodenní slovní přestřelky ohledně podoby a umístění nové budovy Národní Knihovny od Jana Kaplického vyústily do zásadní otázky: kdo to všechno zaplatí? Na modernu v barvě šampaňského nejsou peníze. Současná vláda se k příslibům opozičních předchůdců nechce znát. Novostavba knihovny není naší prioritou, nechal se slyšet premiér Topolánek.
Ministr kultury zase v pořadu Impulsy Václava Moravce přiznal, že ani on sám za projekt lobbovat nebude. Kolik peněz a v jakých časových intervalech chce Národní knihovna čerpat na stavbu nové knihovny, se severu TÝDEN.CZ nepodařilo zjistit. Národní knihovna totiž veškeré dotazy odkazuje na ministerstvo kultury. A to papouškuje stejnou odpověď. Peníze nemáme, předjímat další postup je předčasné. "Pan ministr soudí, že nejdříve se musí zklidnit rozjitřené emoce," vzkázala tisková mluvčí ministerstva kultury Marcela Žižková.
Vláda Jiřího Paroubka schválila těsně po volbách, 7. června 2006, dokument Program péče o národní kulturní poklad, který měl zajistit, aby nespadly nejvýznamnější tuzemské kulturní instituce. Ministři odhlasovali, že stát dá na obnovu a rozvoj Národního muzea, Národní knihovny, Národního filmového archivu, Uměleckoprůmyslového muzea a Národního technického muzea do roku 2014 celkem 10,3 miliardy korun. Dvě miliardy mají jít z peněz po Fondu národního majetku, zbytek ze státního rozpočtu.
Podle zákona o zrušení Fondu národního majetku ovšem lze prostředky získané z prodeje majetku použít pouze na rekonstrukci Národního muzea, rekonstrukci Národní knihovny a záchranu architektonického dědictví. Nikoli na výstavbu nové budovy. Zbylých více než osm miliard by mělo ministerstvo kultury v dalších sedmi letech rozdělit mezi zmíněné národní instituce. "Na příští rok je v tomto programu pouze 134 milionů," upřesňuje Zuzana Chocholová z ministerstva financí. "Dvoumiliardovou investici pouze na Národní knihovnu si nemůžeme dovolit," přizvukuje mluvčí ministerstva kultury Marcela Žižková. Přitom jedním dechem deklaruje, že vyřešit kapacitní problémy Národní knihovny je nevyhnutelné. A že nová knihovna musí být důstojná a na důstojném místě. Jak to ale chce ministr udělat, když peníze shánět nehodlá?
Kaplický: O finance nejde |
Jan Kaplický MF Dnes řekl, že podle něj jsou dvě miliardy ve státním rozpočtu drobnost. „Celková suma za tuto stavbu není pro státní rozpočet zásadní. Podpora pana Topolánka byla naprosto jednoznačná. Dokonce jsme jeli na místo budoucího staveniště. O penězích nepadla ani věta. To není finanční problém, peníze by se určitě našly. Existují i soukromé a zahraniční zdroje." Čeští politici nejsou jediní, s kterými se architekt kvůli nepochopení své tvorby dostal do sporu. Kaplický se podílel na podobě budovy Národního divadla v Londýně. O ní se princ Charles nelichotivě vyjádřil jako o „chytrém způsobu, jak postavit v centru Londýna jadernou elektrárnu, aniž by proti tomu kdokoliv cokoliv namítal". Palácové intervence podle něj také zabránily realizaci fontány na počest princezny Diany v Hyde Parku, kterou navrhl spolu ze sochařem Anishem Kapoorem. „Británie má velmi křehkou linii moderního hnutí. To je důvod, proč někdo jako princ Charles se občas může dostat do popředí debat o architektuře ve Velké Británii," konstatoval Kaplický následně v týdeníku BusinessWeek. |
Podle architekta Jana Kaplického ale peníze nejsou tím klíčovým problémem (viz box). I z toho důvodu lze očekávat, že v dnešním televizním duelu Kaplického s primátorem Prahy Pavlem Bémem dojde na ostrá slova. Paradoxem přitom je, že zcela na okraji zájmů médií i široké veřejnosti se jen pár set metrů od letenské pláně staví jiná knihovna za stejný objem peněz. Rozpočet Národní technické knihovny se od soutěže v roku 2001 vyšplhal na skoro dvojnásobek - z plánované 1,2 miliardy na současné 2 miliardy. Knihovna podle návrhu ateliéru Projektil Architekti zvenčí vypadá jako strohá zaoblená krabice, vevnitř je ovšem technickou učebnicí převedenou do 3D. Skvrnitá podlaha je barevným grafickým znázorněním prohybu podlah, na cedulkách pozinkovaných dveří třeba návštěvníci najdou i technické informace či podrobně rozepsané složení materiálu. Podobně jako Kaplického chobotnice by měla být především místem setkávání. Parter budovy je zastřešeným náměstím, teprve nad ním začíná samotná knihovna. Kromě technické literatury tu zájemci najdou například televizní místnost s předplacenými satelitními programy.
Foto: Robert Sedmík
