Energetická krize, ochlazení české ekonomiky a s tím spojená podnikatelská nejistota se na pracovním trhu v Česku podle analytiků zatím příliš neprojevily. Lednový nárůst počtu nezaměstnaných není podle nich nic neobvyklého, je dán hlavně ukončováním sezonních prací. V dalších měsících nicméně s ohledem na ekonomickou situaci nezaměstnanost dál poroste, uvedli oslovení analytici. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý soudí, že by ale i v dalších měsících mohla zůstat nízká.
"I přestože firmy čelí nárůstu nákladů, dobrou zprávou pro zaměstnance je, že více než čtyři pětiny zaměstnavatelů se v příštích šesti měsících dávat výpovědi nechystají. Nabírat další zaměstnance bude každý sedmý podnik," uvedl Dlouhý s odvoláním na výsledky průzkumu, který HK provedla mezi svými členy.
V lednu nezaměstnanost stoupla od prosince o dvě desetiny bodu na 3,9 procenta. Úřady práce evidovaly 283 059 nezaměstnaných, kterých bylo poprvé od března 2018 více než volných míst. Těch zaměstnavatelé v lednu nabízeli 281 141, plyne z údajů, které ve středu zveřejnil Úřad práce ČR. Na jedno volné místo podle něj aktuálně připadá jeden uchazeč, před rokem to bylo 0,76 uchazeče.
"To je z pohledu makroekonoma zdravý trend," komentoval lednovou nezaměstnanost hlavní ekonom Comfort Finance Group Vladimír Pikora. Situace, kdy je více volných míst než volných lidí, není podle Pikory normální ani zdravá, protože zaměstnavatel si nemůže mezi uchazeči o práci vybírat a roste tlak na růst mezd, což následně snižuje konkurenceschopnost.
Současně doplnil, že největší poptávka je nyní po dělnících nebo řidičích, tedy pozicích, kde stačí základní vzdělání. "Tady je vidět, že jsme montovna a sklad Evropy. Vysoké vzdělání zde není ohodnocené. Jsme jednoduchou ekonomikou," konstatoval Pikora.
Ani hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf nevnímá nárůst počtu lidí bez práce jako špatnou zprávu. "Trh práce byl dlouhodobě přehřátý a firmy měly více než rok problém najít vhodné zaměstnance, napříč regiony i obory. Nárůst nezaměstnanosti by mohl tento tlak částečně uvolnit, a umožnit tak pročištění pracovního trhu," sdělil ČTK.
Právě snížení počtu volných míst je podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška jedinou citelnější změnou na pracovním trhu. Uvedl, že zřejmě největší vliv na to mělo zaměstnávání ukrajinských uprchlíků na pozice, o které Češi nejeví příliš zájem.
"Proběhnuvší hospodářská recese ve druhé polovině loňského roku se do situace na pracovním trhu téměř nepromítla a jedinou hmatatelnější stopou poklesu ekonomiky je zatím snižující se nabídka volných míst," komentoval lednové výsledky nezaměstnanosti analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Podle něj firmy začínají být s nabíráním zaměstnanců opatrnější než v první polovině loňského roku. Zatím ale nic nenasvědčuje k tomu, že by se měla opakovat situace po finanční krizi v roce 2008, kdy nezaměstnanost prudce vzrostla a počet volných míst dramaticky klesl, doplnil.
Analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda předpokládá, že míra nezaměstnanosti zůstane po celý letošní rok výš než loni, přičemž ve druhé polovině roku by se mohla dostat nad čtyři procenta. "Česko totiž letos bude koketovat s celoročním reálným poklesem ekonomiky. Ke snižování zaměstnaneckých stavů (firmy) nyní přistupují až jako ke krajní možnosti. Obávají se, že by nemusely nové vhodné zaměstnance dostatečně rychle najít, až ekonomika oživí. Jenže tento přístup mohou postupně opouštět, zejména ve druhé polovině roku, a začít propouštět výrazněji a plošněji," dodal Kovanda.
Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové podíl nezaměstnaných letos stoupne zřejmě jen nepatrně, protože firmy si pamatují, jak obtížné bylo pracovní sílu sehnat. Po loňských průměrných 3,4 procenta by měl letos podle prognózy KB průměr dosáhnout 3,9 procenta, dodala. Mírný nárůst nezaměstnanosti předpokládá i analytik Generali Investments Radomír Jáč. "Celoroční průměr pro rok 2023 očekávám v oblasti 3,7 procenta s výhledem na postupné zlepšování situace v roce 2024," uvedl.
