Stesky na všemožné požitky a výhodičky politiků jsou vděčným tématem médií. Osobně nejsem velkým příznivcem toho, když se co chvíli zdůrazňuje, kolik si který potentát vydělá (jeden český bulvár dokonce jeden čas psával do závorky za každé jméno politika jeho měsíční plat). Plout na vlně závisti je snadné, ale z hlediska fungování společnosti nepříliš prozíravé.
Teď se ale s křiklavými případy nějak roztrhl pytel. Ve středu čteme v MF Dnes srovnání předsedy sněmovního podvýboru a zdravotní sestry v motolské nemocnici. Vydělají si stejně: sestra jako mzdu za celý měsíc v nemocnici, poslanec jen jako příplatek k už tak slušnému platu za to, že se jeho podvýbor jednou za půl roku sejde a poklábosí.
ČTĚTE TAKÉ: Ministr nebo senátor. Julínek to na výplatě nepozná
Ve čtvrtek zase v Právu popis jednoho epochálního výletu čtveřice poslanců z ODS, ČSSD a KSČM: týdenní zdvořilostní návštěvy v Keni a Tanzánii, připomínající výlet zbohatlíků na safari. Nebo jiné, pětidenní expedice obdobné parlamentní partičky do Mongolska.
A aby toho nebylo málo, aktuální fotografie v Blesku, pořízené před bytem Mirka Topolánka. Je dva měsíce po demisi jeho vlády, ale erárními limuzínami se u Topolánků jezdí o sto šest. Pomiňme expremiéra samého, tam zákon funkcionářům benevolentně ponechává čtvrt roku na to, aby si zvykli být normálními smrtelníky. Ale audinou s šoférem a ochrankou dál sviští i paní Pavla, s níž politik už dávno nežije. A aby si nenamohl tělo, zmožené z rautů s celebritami, čtvrt hodiny před zvoněním ve škole limuzíny rád využívá i mladý Topolánek.
ČTĚTE TAKÉ: Poslanci si omezili výhody jen napůl
Politici a jejich blízcí jak obtloustlé sviňky se tlačí u koryt a nedbají staré moudrosti: žer, ale nemlaskej! Prasečí chřipka jim ale nehrozí, je postihlo něco mnohem zákeřnějšího - virus papalášství. Pozor: léčit lze jedině u volebních uren!
Foto: ČTK
