Bude to zajímavá podívaná

Španělský sál by se za necelé tři týdny měl stát arénou, ve které se bude rozhodovat, zda na Pražském hradě zůstane Václav Klaus, nebo se tam nastěhuje Jan Švejnar, muž s americkým pasem.

Mimochodem, Švejnarovo vykrucování se před otázkou, zda se vzdá cizího občanství v případě svého zvolení, je nejen nedůstojné, ale také schopné naplnit podstatu slova čecháčkovství. Nehledě na to, že pokud se někdo chce stát nejvyšším reprezentantem státu, neměl by mít příslušnost zároveň k jiné zemi.

V každém případě to nic nemění na tom, že duel o Hrad se ale­spoň trochu zpestřil a slibu­je přinejmenším zajímavou podívanou. Šance Václava Klause sice zůstávají vysoké, zároveň je zřejmé, že existuje silná touha ho pořádně potrápit. O průběhu volby se dá jen spekulovat, může zůstat jednokolová, stejně tak je možné, že jméno nového prezidenta se 8. února nedovíme. Vývoj v postojích rozhodujících stran, jimiž jsou v tomto případě lidovci a komunisti, ukazuje, že z volby budou chtít vytěžit maximum. Komunisti neustále mění stanoviska. Jednou koketují s podporou Švejnara v prvním kole, jindy zopakují, že se rozhodnou až den před volbou. Jasné přitom je, že jejich chvíle přijde až po prvním kole, ve kterém nebude zvolen nikdo.

Ani u lidovců není jasné, jak nakonec budou hlasovat, i když strana dala doporučení Klause volit. Přece jenom dostali příslib vymodlených rozsáhlých církevních restitucí a to je veliká motivace. Vedle toho diskutují o tom, jak moc je rozhodnutí strany závazné. Nakonec není jisté téměř nic. Mezi sociálními demokraty je určitě několik jednotlivců, kteří budou volit Klause, nikoli Švejnara, přestože tak velí pokyn z Lidového domu. Miroslav Šlouf si přece jenom potřebuje udržet přízeň Topolánkovy ODS, a proč by nepřiložil ruku k dílu, když se loni tolik osvědčil při získávání důvěry (neplést s důvěryhodností) pro současnou vládu. Dopočítat se hlasů pro toho nebo onoho kandidáta nyní jednoduše nejde. O to více se možná dovíme o politických kšeftech.


Hezký týden