Chceme města z jiného těsta. Vsadili jsme na to milion

Domácí
18. 10. 2012 14:34
Marek Šálek.
Marek Šálek.

"Společně" - tak zní klíčové slovo, které se jako zaklínadlo opakuje v projektech, jež přicházejí na adresu nadace. Skoro to vypadá, že mezi Čechy stoupá chuť přestat nadávat a místo toho něco vymyslet a udělat, nejlépe vlastním přičiněním. Ve Fondu místních iniciativ, kterému jsme letos dali podtitulek "Chceme města z jiného těsta", se sešla stovka žádostí o grant. Uspělo jich devatenáct, čtyři z nich mi dovolte představit.

Kladenská čtvrť Průhon vyrůstala od osmnáctého století jako nouzová kolonie pro horníky a dělníky. Skrumáž skromných domků bez ladu a skladu kupodivu přežila všechny asanační trendy, až nyní začíná jít na lukrativních parcelách kousek od centra do tuhého. Ráz čtvrti ničí v mnoha případech i sami vlastníci zdejších nemovitostí, pravomoci památkářů jsou omezené. Sdružení místních obyvatel se tudíž rozhodlo upozornit na rázovitou atmosféru tamních uliček drobným, ale originálním způsobem: oživením zaniklé studánky, jejíž pramen zmizel při výstavbě okolních vil v osmdesátých letech. Práce, která by dala dohromady sousedy různých profesí, obnáší zhruba toto: horní část studánky rozebrat, kameny a cihly očistit, zlikvidovat náletové dřeviny, odbagrovat, zarovnat a zpevnit přilehlý svah, vyhloubit studánku na původní dno, přivést tam vodu (byť už jen vodovodem), umístit informační tabuli a dílo pořádně oslavit.

Budovu základní školy v pražských Jinonicích odděluje od stanic autobusů a metra čtyřproudá výpadovka. Děti mohou využívat temný a smradlavý tunel - který tam chytráci z radnice ve spojení s dopravními inženýry nechali za desítky milionů prokopat ve snaze "nenarušovat plynulost silničního provozu" něčím tak pošetilým, jako je přechod pro pěší -, dělají to však jen výjimečně a většinou magistrálu přebíhají. Rodiče, žáci a učitelé nyní chtějí svépomocí podchod upravit alespoň tak, aby se do něj školáci nebáli a neštítili vstoupit. Rádi by jej uklidili, zařídili lepší osvětlení (podzemní chodba je zahnutá, takže z jednoho konce není vidět na druhý), ostříhali křoví v jeho těsné blízkosti a vyjednali s radnicí a úřady pravidelnou údržbu. Pomáhat jim v tom budou Pražské matky, které mají na svém kontě již šest desítek podobných zásahů, jež pomáhají chodcům přežít každodenní cesty městem.

Litvínovský Koldům představuje pro pamětníky pojem. Obytný areál s dvěma třináctipatrovými křídly a jednou sedmipodlažní stavbou obsahující "občanskou vybavenost" (jesle, školka, prádelna, jídelna, obchody) byl dokončen v roce 1958. Bydlelo v něm 1400 zaměstnanců chemického kombinátu v Záluží u Mostu a režim pěl ódy na "vzorový dům pro vzorové obyvatele". Jak se tam žije lidem dnes a jakou má stavba budoucnost? Odpovědi zkusí hledat sdružení Ze Severu a chce do toho zapojit i další obyvatele Litvínova. Výsledkem mají být například "ego-dokumenty", zachycující hlasy někdejších i současných nájemníků, nebo třeba návštěvnická expozice, jež připomene polozapomenutého spisovatele Josefa Jedličku (žil zde s rodinou až do své emigrace v roce 1968 a vydal o tom svědectví v podobě osobně i společensky nemilosrdné knihy Kde život náš je v půli se svou poutí); zájemcům se otevře i balkon v nejvyšším patře.

Už tři veřejné debaty o palčivých tématech Prahy 8 uspořádalo občanské sdružení 8jinak! Mluvilo se na nich o předražené budově nové radnice, o urbanistickém rozvoji Palmovky, o dopravní situaci po dostavbě městského tunelu. Nyní titíž lidé plánují další setkání, která by se měla zabývat například hernami a hazardem na území čtvrti, přičemž důležité je, aby se jich zúčastnili nejen křiklouni, ale zejména místní autority z řad běžných voličů i jimi zvolených zástupců a odpovědných osob. Jinými slovy: lidé by si to měli s politiky a úředníky nejen vyříkat, ale také nalézt způsob, jak z aktuální šlamastyky ven. Osmička jinak se nezabývá jen "šťouralstvím", kromě jiného organizuje pouliční festival s názvem Chánoce, který spojuje křesťanské a židovské prosincové svátky, minulost a přítomnost Libně a na němž vystupují místní muzikanti a divadelníci. Letos přibude výstava fotografií dokumentujících současnost čtvrti.

Najít vhodná slova, kterými lze snahy podobných sdružení zobecnit, je těžké. V nadaci jsme každopádně přesvědčeni, že tito lidé mění věci kolem nás k lepšímu. A že jim grant, který dosahuje maximálně sedmdesáti tisíc korun, pomůže k tomu, aby do svých záměrů zapojili okolí a dotáhli věc do konce. Nemají to jednoduché: grant negrant, investují do své činnosti volný čas, energii a často i peníze. A že by za to od zbytku společnosti sklízeli obdiv, to tedy ne.

Seriál Marka Šálka vychází každou středu

Další čtení

Vedení, které způsobilo páteční blackout, nahradí nový zdvojený systém za 1,7 miliardy

Domácí
9. 7. 2025

Srážky byly mírnější, ale Moravu a Slezsko čeká déšť i dnes

Domácí
Aktualizováno: 9. 7. 2025 07:41
ilustrační foto

Na seznamu firem vyvážejících do Ruska je brněnský výrobce pil Pilous

Domácí
8. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ